Firmy řeší nedostatek peněz po svém: zkracují dobu splatnosti
Komerční sdělení
Předepsaná doba splatnosti faktur se zkracuje. Firmy tak tlačí na rychlejší proplácení faktur, aby měly dostatečnou finanční likviditu. Vyplývá to z pravidelného výzkumu 'Platební morálka' pojišťovny pohledávek Atradius a Financial Times Deutschland. Průměrná doba splatnosti faktur se v Evropě zkrátila na 32 dnů, před rokem to bylo 38. V Česku sice zůstala předepsaná doba splatnosti na 33 dnech, dochází ale k stále větším rozdílů ve splatnostech i zaplacení podle oborů.
Firmy řeší nedostatek peněz na účtech, a proto zkracují předepsanou dobu splatnosti. Ve sledovaných západoevropských zemích se za uplynulých 12 měsíců zkrátila z 38 dnů na 32. Například německé firmy jsou ale nejpřísnější a požadují peníze už po 19 dnech, naopak italské si počkají až 60 dnů. Oproti tomu v průměru firmy v Evropě dostávají zaplaceno týden po splatnosti, po 37 dnech. Ještě před rokem bylo zpoždění „pouhé“ dva dny. Nejrychleji platí švédské společnosti, po 26 dnech, nejpomalejší jsou s 57 dny Řekové. Náš největší obchodní partner Německo posílá peníze po 34 dnech.
Situace v Česku
Předepsaná doba splatnosti faktur českých firem je jako při posledním průzkumu v průměru 33 dnů. Zatímco ještě na podzim byly peníze připsané na účet po 42 dnech, tedy 9 dnů po termínu, nyní dochází u průměrných dat k dalšímu prodloužení. „Doba splatnosti i samotné připsání peněz na účet se výrazně liší podle oborů. Například ve stavebnictví nesou faktury termín proplacení až 60 dnů, peníze přichází po stejné době nebo ještě o měsíc později. Firmy zasažené tímto jevem zkracují předepsanou dobu splatnosti, aby vyrovnaly problém s likviditou,“ říká Markéta Stržínková, ředitelka Atradius pro Českou republiku a region střední a východní Evropy. Trend různě dlouhých termínů splatnosti lze vysledovat po celé Evropě. Předepsanou dobu splatnosti obměňuje 52 % evropských firem podle toho, ve které zemi nebo v jakém oboru působí odběratel. „Na druhé straně lze sledovat trend, kdy silní odběratelé nutí dodavatele k prodlužování splatnosti, aby si vylepšili svou finanční situaci a nemuseli žádat o peníze u bank,“ dodává Stržínková
Zkracování předepsané doby splatnosti souvisí s neochotou bank půjčovat na financování provozu. Čím dříve firma peníze dostane, tím rychleji může finance opět investovat do výroby. „I když nejhorší fáze krize je pravděpodobně za námi, minimálně v tomto roce budou mít firmy velké problémy se získáním financování od bank. K žádosti totiž dokládají většinou výsledky hospodaření v uplynulém roce, a pokud je budou banky hodnotit podle výsledků v roce 2009, může být růst zpomalován nedostatkem peněz pro realizaci zakázek,“ dodává Markéta Stržínková.
Komerční sdělení