Příběhy: výpověď v práci a vážné zdravotní problémy mé maminky. Příspěvek na péči nás zachránil!

štítky Příběhy Sociální dávky čtení na 2 minuty

foto: pexels.com, ilustrační fotografie

Jana (61): měla jsem manuální zaměstnání, které začínalo být nad moje síly. Okolnosti to vyřešily za mne. Firma, ve které jsem pracovala, zkrachovala. Bylo mi 58 let, do důchodu mi v té době zbývalo 5 let. Jsem z Ústeckého kraje, kde je problém najít si práci. Do toho se začaly zhoršovat zdravotní problémy mojí stárnoucí maminky. Jsem jedináček. Vždy jsem počítala s tím, že se o ni budu muset jednou postarat. Ale zrovna tenkrát se to vůbec nehodilo.

Maminka upadla na schodech, což spustilo řadu vleklých zdravotních problémů

Když mamince bylo 80 let, zamotala se jí hlava a upadla na schodech. Nemohla chodit a už vůbec se o sebe nedokázala postarat. Přihlásila jsem se na pracovní úřad a získala jsem podporu v nezaměstnanosti. První dva měsíce strávila v nemocnici a já za ní každý den jezdila a hledala si novou práci. Do toho jsem řešila finanční problémy. Dlouho to takto vydržet nešlo. Navíc jsem viděla, jak se její zdravotní stav nijak nelepší.

Řekla jsem si dost!

Když jsem jednoho dne od maminky odcházela, řekla jsem si, že takhle ne! Rozhodla jsem se vzít maminku domů a pečovat o ni sama. Jak to ale zvládnout? Tenkrát jsem si vůbec nedokázala představit, jak náročná cesta mě čeká.

Příspěvek na péči

Abychom to finančně zvládly, požádala jsem o příspěvek na péči. Bylo to ideální řešení. Roky věnované péči o maminku se mi navíc započítávaly pro přiznání důchodu. Příspěvek vyřizuje pracovní úřad, ze kterého nás navštívila paní ze sociálního odboru. Dále jsme potřebovaly vyjádření od obvodní lékařky. Posudkový lékař pak stanovil mamince III. (těžký) stupeň závislosti. Vyřizování trvalo tři měsíce – po tuto dobu nás finančně podporovala dcera, bez té bychom to zvládly jen těžko. Poté nám byl příspěvek vyplacen i zpětně. Na sociální péči mi doporučili zažádat i o průkaz ZTP a příspěvek na mobilitu. Některé zdravotní pomůcky (například invalidní vozík) nám také plně hradila zdravotní pojišťovna.

Těžko si představit, jak je to náročné

Naší finanční situaci to pomohlo. Maminčin důchod jí pokrýval náklady na jídlo a energie, příspěvek na péči mi kompenzoval čas, který jsem jí mohla věnovat. Kdo takový život zažil ví, jak je to náročné. Jste ve střehu 24 hodin denně, vstáváte v noci, potřebujete hodně fyzické síly, vaše osobní volno se smrskne na pár dní v roce. Na takové „zaměstnání“ ne každý má. Na druhou stranu jsem denně viděla, jak se maminky zdravotní a hlavně psychický stav v rámci možností lepší.

A jak dál?

Abychom si ještě finančně přilepšily, zvládala jsem brigádně chodit uklízet jednou týdně do kanceláří v sousedství. Maminka po vánocích zemřela. Ty tři poslední roky nás sblížily a jsem šťastná, že jsem pro ni v jejím nejtěžším období udělala vše, co bylo v mých silách. Během těchto let jsem se dostala do věku, kdy jsem mohla jít do předčasného důchodu. Vše bylo sice náročné, ale já také vím, že to bylo hlavně správné.

Alena Ludvíková

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí