Co je dobré vědět o pracovní smlouvě?

štítek Zaměstnání čtení na 2 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou. Každá pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Zaměstnanec musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.

Pracovní poměr vzniká dnem sjednaným v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Zaměstnanci by si měli všechny pracovní smlouvy uchovávat, neboť se jedná o základní listinný dokument v pracovních vztazích a pracovní smlouvou mohou např. dokládat pracovní poměr pro důchodové účely, jestliže nebudou údaje v databázi ČSSZ odpovídat skutečnosti.

Práce musí odpovídat pracovní smlouvě

Údaje sjednané v pracovní smlouvě jsou klíčové pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel je totiž povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a zaměstnanec musí konat podle pokynů zaměstnavatele osobně práci dle pracovní smlouvy. Z tohoto důvodu mají zaměstnavatelé zájem o sjednání druhu práce ve volnějších mantinelech, aby mohli zaměstnanci snadněji přidělovat práci dle potřeby.

Proč bývá sjednána zkušební doba?

V praxi bývá v pracovní smlouvě velmi často sjednána zkušební doba. Když je zkušení doba sjednána, tak nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru nebo 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance. Výhodou sjednání zkušební doby je skutečnost, že během jejího trvání může být pracovní poměr ihned ukončen i bez udání důvodu. V prvních měsících přitom zaměstnavatel pozná, zdali zaměstnanec na svoji práci stačí a bude pro něj přínosem a zaměstnanec ví, zdali chce danou práci u stávajícího zaměstnavatele za daných podmínek vykonávat.

Smlouva na dobu určitou

Když není v pracovní smlouvě výsledně sjednáno, že pracovní poměr trvá na dobu určitou, tak je pracovní smlouva sjednána na dobu neurčitou. Zaměstnavatelé mají sjednávání pracovních smluv na dobu určitou v oblibě, neboť v případě poklesu zakázek nemusí svým zaměstnancům podávat výpovědi a platit odstupné. Pracovní poměr u smlouvy na dobu určitou končí sjednaným datem. Někteří zaměstnanci nemohou obdržet výpověď od zaměstnavatele, protože jsou v ochranné lhůtě (např. těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené, zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti), což u smluv na dobu určitou neplatí. Smlouva na dobu určitou končí vždy uplynutím času.

Omezení smlouvy na dobu určitou

U stejného zaměstnavatele nemůže zaměstnanec pracovat na základě smlouvy na dobu určitou s dobou trvání pracovního poměru v rozsahu delším než 3 roky, přičemž ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Když od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, tak se k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou u stejného zaměstnavatele nepřihlíží.

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí