Co když zašleme peníze omylem jinam?

štítek Účty čtení na 3 minuty

foto: ilustrační fotografie

Když využíváme internetové bankovnictví, tak se může snadno stát, že peníze odešleme omylem na jiný účet, než jsme plánovali. Rozhodně to není příjemné. Málokdy se totiž stane, že nám příjemce, kterému peníze nenáleží, tyto peníze automaticky ihned sám zašle. Jak v těchto případech postupovat?

Hlavním vynikém špatných plateb však není internetové bankovnictví. K chybě může dojít i p ři vyplňovájí „papírových příkazů k úhradě“. Naopak internetové bankovnictví nám pomáhá, připadnou chybu rychleji odhalit a dohledat. Máme totiž on-line 24hodinový přístup k našemu účtu.

Minimalizujme špatné platby

V některých případech se špatné platby domůžeme pouze soudní cestou a může to trvat poměrně dlouho. U nízkých částek se nám administrativa spojená s napravením chyby ani nevyplatí a je lepší se s našimi penězi rozloučit. Proto je potřeba všem naším platbám přes internet věnovat dostatečnou pozornost.

  • Naše bankovní operace neprovádějme nikdy ve spěchu, stresu nebo v časové tísni.
  • Bankovní platby provádějme vklidu z domova z našeho počítače, který důvěrně známé a kde nikdo nám neříká jako v knihovně, jestli už náhodou nekončíme.
  • Zadávané údaje jako je číslo účtu, variabilní symbol a částku si vždy několikrát překontrolujme.
  • Vždy je dobré vyplňovat i nepovinnou kolonku „poznámka“. V této kolonce je dobré stručně a přesně uvést, o jakou platbu se jedná. Když pravidelně každý měsíc platíme více plateb, tak nám to umožňuje dohledání chybné částky. O špatné platbě se totiž zpravidle nedozvíme hned, ale až po urgenci toho, komu jsme původně měli danou částku zaslat.
  • Snižme počet zadávání příkazu k úhradě. Čím méně příkazů budeme zadávat, tím menší pravděpodobně zadání chybného příkazu. Proto je dobré pro každý měsíc se opakující příkazy na stejné částky zavést trvalé příkazy k úhradě. U pohyblivých částek (např. za telefon, platbu obědů u dětí…) je dobré zavést příkaz k inkasu.

Nejdříve se obrátíme na banku

Když zjistíme (např. nás pourguje náš telefonní operátor), že jsme nějakou platbu provedli na jiný účet, než jsme zamýšleli, tak se nejdříve obrátíme na banku majitele účtu. Banku zjistíme dle kódu banky. Správné značení plateb nám dohledání chybné platby značně usnadní. V prvním momentě nám banka nesdělí adresu a telefon majitele účtu. Pouze zprostředkuje zaslání žádosti k úhradě špatně zaslané částky. Jak napsat takovou žádost? Především je nutné uvést, jakou částku a na jaký účet požadujeme zaslat zpět a termín zaslání. Samozřejmě nesmí chybět důvod špatného zaslání. V žádosti buďmě věcní, struční a slušní. V některých případech u nižších částek si neoprávněné platby příjemce nemusí všimnout. Nemysleme si vždy, že nás chce někdo podvést.

Když peníze nedostame zpět?

Jestliže v daném termínu neobdržíme na základě naší žádosti peníze na náš účet, tak nám již banka zadá adresu majitele účtu a my mu zašleme doporučenou výzvu k úhradě dané částky, kde v podstatě zopakujeme údaje a důvody uvedené v žádosti. V případě, že dostaneme doklad o převzetí naší výzvy, tak tuto výzvu již neopakujeme. Jestliže majitel účtu výzvu nepřevezme, tak ji ještě jednou zopakujeme. V případě, že ani v druhé lhůtě danou částku neobdržíme zpět, tak se musíme již obrátit na soud. Veškeré vyřizování není tedy příjemné a jednoduché. U nižších částek se ani nevyplatí. Ten, kdo nám částku zašlet, má totiž právo na nárhadu nutných nákladů spojených s vydáním „špatné platby“. Proto je všem platbám nutné věnovat velikou pozornost.

Bezdůvodné obohacení

Když se nedočkáme dobrovolného plnění, tak musíme podat žalobu na soud. Nejlépe prostřednictvím advokáta. U špatné platby se jedná o bezdůvodné obohacení. Dle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacení je majektový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Pozor na promlčení

I u bezdůvodného promlčení hraje důležitou roli institut promlčení. Jestliže totiž dojde k promlčení, tak se již „špatné platby“ soudní cestou nedomůžeme. Promlčené právo ze zákona tedy nezaniká, ale při vznešení námitky promlčení se ho nejde domáhat soudní cestou. Promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení je dvouletá. Dle § 107 občanského zákoníku právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí