Jak na daňové přiznání za rok 2009?

štítek Daně čtení na 7 minut

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Pouze ti zaměstnanci, kteří mají u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani z příjmu fyzických osob, nemusí podávat daňové přiznání samostatně. Všichni ostatní občané s ročními příjmy nad 15 tisíc korun, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, musí podat v zákonem stanoveném termínu daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Jak jej vyplnit? Jak vysoká je naše daňová povinnost?

Daňové přiznání nemusí dokonce zaměstnanci podávat ani v případě, že měli během uplynulého roku příjmy z jiné činnosti nižší než 6 tisíc korun. Pokud však zaměstnanec má mimo své zaměstnání ještě vlastní výdělečnou činnost a jeho příjmy z této činnosti přesahují 6 tisíc Kč, tak už musí daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob podat.

Kdy musí být přiznání podáno na finančním úřadě?

Základní lhůta pro odevzdání daňového přiznání je do 31. 3. 2010. Daňoví poplatníci, kteří mají ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, mají termín pro odevzdání do 30. 6. 2010.

Jak vyplnit daňové přiznání?

Pro správné vyplnění daňového přiznání je důležité mít shromážděny všechny tiskopisy potvrzující námi uváděné údaje, které tvoří nedílnou součást daňového přiznání jako přílohy.

Vzorový příklad

Pan Novotný pracoval po celý rok u svého zaměstnavatele. Současně provozoval samostatnou výdělečnou činnost jako tlumočník. Protože měl výdaje jako tlumočník minimální, uplatní výdaje paušálem. Tento způsob vyčíslení výdajů je pro něj výhodný, protože mu stačí archivovat pouze veškeré příjmy (tj. výpisy z účtu). Protože příjmy z tlumočení byly za rok 2009 vyšší než 6 tisíc korun, musí pan Novotný podat daňové přiznání.

Pro účely vyplnění daňového přiznání si u své mzdové účetní vyžádá „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň v daňovém zvýhodnění za rok 2009“. Dalším krokem je sečtení všech příjmu z tlumočení za rok 2009. Žádné další příjmy pan Novotný za rok 2009 neměl (ani z kapitálového majetku, ani z pronájmu, ani z ostatních příjmů).

V tiskopise od mzdové účetní zaměstnavatele pana Novotného jsou uvedeny tyto důležité údaje (tyto údaje slouží ke zjištění dílčího základu daně ze závislé činnosti dle § 6 zákona o dani z příjmu):

  • úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 336 000 Kč
  • úhrn zaplaceného pojistného zaměstnavatelem 114 240 Kč
  • skutečně sražená záloha na dani z příjmu fyzických osob 21 336 Kč

Dále si pan Novotný sečetl veškeré příjmy z tlumočení za rok 2009 dle výpisů z účtu (tyto údaje slouží ke zjištění dílčího základu daně z podnikání a jiné výdělečné činnosti dle § 7)

příjmy za rok 2009 činily 250 000 Kč

Výdaje pan Novotný dopočítá paušálem (pro tlumočení lze v přiznání pro rok 2009 uplatnit paušál ve výši 60 %)

výdaje tedy jsou 150 000 Kč (250 000×0,6)

Příjmy dle § 8  (z kapitálového majetku), § 9  (pronájmu) a § 10  (ostatní příjmy) pan Novotný v roce 2009 neměl.

Dále víme:

  • Pan Novotný má dvě děti (5 a 2 roky), které po celý rok 2009 žily s panem Novotným v jedné domácnosti, a tak na ně může uplatnit daňové zvýhodnění (890 Kč za každý měsíc na každé dítě). Není potřeba dokládat k přiznání rodné listy děti, protože to pan Novotný udělal v přiznání za rok 2008.
  • Manželka pana Novotného byla po celý rok na rodičovské dovolené a neměla za rok 2009 vyšší vlastní příjmy než 68 tisíc korun. Pan Novotný může uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč. K daňovému přiznání doloží čestné prohlášení manželky, že neměla vlastní příjmy za rok 2009 přesahující 68 tisíc korun. Čestné přiznání manželky tvoří přílohu k dani.
  • Za rok 2009 zaplatil pan Novotný na příspěvcích na penzijní připojištění 12 tisíc korun. Může tedy uplatnit nezdanitelnou částku ve výši 6 000 Kč (12 000 Kč mínus 6 000 Kč). Doloží potvrzením od penzijního fondu, které je přílohou k dani.
  • Za rok 2009 zaplatil pan Novotný na životním pojištění 4 000 Kč. Opět doloží potvrzením od pojišťovny, které je přílohou k dani.
Výpočet daně za rok 2009
Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů 336 000 Kč
--- ---
Úhrn zaplaceného pojistného zaměstnavatelem 114 240 Kč
Dílčí základ daně ze závislé činnosti § 6  (ř. 36) 450 240 Kč
Příjmy z podnikání a jiné výdělečné činnosti 250 000 Kč
Výdaje z podnikání a jiné výdělečné činnosti 150 000 Kč
Dílčí základ daně z podnikání a jiné výdělečné činnosti § 7  (ř. 37) 100 000 Kč
Dílčí základ daně z kapitálového majetku § 8  (ř. 38) 0 Kč
Dílčí základ daně z pronájmu § 9  (ř. 39) 0 Kč
Dílčí základ daně z ostatních příjmů § 10  (ř. 40) 0 Kč
Základ daně (ř. 45) 550 240 Kč
Nezdanitelné části základu daně
Hodnota darů (ř. 46) 0 Kč
Odečet úroků (ř. 47) 0 Kč
Penzijní připojištění (ř. 48) 6 000 Kč
Životní pojištění (ř. 49) 4 000 Kč
Odborové příspěvky (ř. 50) 0 Kč
Úhrada za další vzdělávání (ř. 51) 0 Kč
Úhrn nezdanitelných částí základu daně (ř. 54) 10 000 Kč
Základ daně zaokrouhlený na celé Kč dolů (ř. 56) 540 240 Kč
Daň (540 240 ∙ 15 %) (ř. 60) 81 036 Kč
Slevy na dani
Na poplatníka (ř. 64) 24 840 Kč
Na manželku/manžela (ř. 65a) 24 840 Kč
Manžel/manželka je držitelem průkazu ZTTP 0 Kč
Na poživatele částečného invalidního důchodu 0 Kč
Na poživatele plného invalidního důchodu 0 Kč
Na držitele průkazu ZTTP 0 Kč
Studium 0 Kč
Úhrn slev na dani (ř. 70) 49 680 Kč
Daň po uplatnění slev (ř. 71) 31 356 Kč
Děti (tabulka údaje o dětech) 24 měsíců
Daňové zvýhodnění na děti (ř. 72) 21 360 Kč
Sleva na dani do výše daňové povinnosti (ř. 73) 21 360 Kč
Daň po uplatnění slevy (ř. 74) 9 996 Kč
Daňový bonus (ř. 75) 0 Kč
Úhrn sražených záloh na dani z příjmu (ř. 84) 21 336 Kč
Zbývá doplatit (+) /zaplaceno více (-) (ř. 91) -11 340 Kč

Přílohy k daňovému přiznání pana Novotného jsou (celkem 5 listů):

  • výpočet dílčího základu daně z příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
  • potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti
  • potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění
  • potvrzení o zaplacených částkách na životní pojištění
  • čestné prohlášení manželky

Závěr

V našem vzorovém příkladu bude finanční úřad panu Novotnému vracet 11 340 Kč. Hlavním důvodem je skutečnost, že během roku neuplatňoval slevu na manželku a platil v zaměstnání vyšší zálohy na daň z příjmu. Vysokou slevu na manželku uplatní v daňovém přiznání. Kdyby pan Novotný neuplatnil slevu na manželku, musel by naopak na dani doplatit 13 500 Kč.

Jak je na názorném příkladu vidět, daň z příjmu fyzických osob je v Česku poměrně nízká. Přestože měl pan Novák během roku celkový příjem 576 tisíc korun, jeho daňová povinnost na dani z příjmu i zaměstnání je necelých 10 tisíc. Důvodem je nízká sazba daně (15 %), možnost uplatnit nezdanitelné položky, vysoké slevy a daňové zvýhodnění na děti.

Z výdělečné činnost však bude muset pan Novotný doplatit sociální a zdravotní pojištění. Naproti tomu sazby sociálního a zdravotního pojištění jsou v Česku poměrně vysoké.

Kam dále

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí