Převod podílů v obchodních společnostech (dědění podílů)

Významnou výhodu je také možnost majetkových dispozic se společností, kdy např. prodej s.r.o. představuje pro společníka, který se rozhodne ukončit své dosavadní podnikání, zajímavý jednorázový zdroj financí.

Méně diskutovanou výhodou obchodních společností je možnost přechodu podílu na dědice, která činí obchodní společnosti atraktivní také z pohledu investování.

Získání podílu ve společnosti může představovat jeden ze způsobů zachování majetku pro budoucí generace, kdy podíl společníka jeho smrtí nezaniká, ale přechází na dědice. Zůstavitel je tak závětí, dědickou smlouvou nebo odkazem oprávněn určit, kdo se stane společníkem po jeho smrti a bude tak čerpat veškerá práva s podílem spojená. Pokud není dědic podílu určen zůstavitelem, uplatní se zákonná dědická posloupnost.

Zákon o obchodních korporacích nestanoví obecně platná pravidla upravující přechod podílu, která by se uplatnila bez dalšího ve všech obchodních společnostech. Naopak, pro každou obchodní společnost je zakotven zvláštní režim týkající se dědění podílu.

Osobní společnosti

• Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

Veřejná obchodní společnosti bývá označována jako čistá forma osobní obchodní společnosti. Je pro ni charakteristická osobní zainteresovanost společníků na jejím fungování a velký důraz je kladen na vzájemné vztahy mezi nimi. Z tohoto důvodu je ve veřejné obchodní společnosti explicitně zakázán převod podílu, a to jak na třetí osobu, tak i na jiného společníka. Přechod podílu společníka na dědice je možný pouze v případě, že to společenská smlouva výslovně připouští. Pokud společenská smlouva přechod podílu neupravuje nebo zakazuje, smrtí kteréhokoliv ze společníků společnost zaniká.

• Komanditní společnost (k.s.)

Druhým typem osobní společnosti je komanditní společnost. Nejedná se však o čistou formu osobní společnosti, neboť obsahuje i některé prvky kapitálových společností, které jsou patrné zejména v omezeném ručení komanditisty za dluhy společnosti. Ve vztahu k přechodu podílu v komanditní společnosti je ale postavení komanditisty a komplementáře podobné. Přechod podílu komplementáře i komanditisty na dědice je možný pouze v případě, že to společenská smlouva výslovně připouští. Úprava je tedy obdobná jako u veřejné obchodní společnosti.

Pokud společenské smlouva přechod podílu neupravuje nebo dokonce zakazuje, dědění podílu není možné. V takovém případě se smrtí komplementáře společnost zrušuje. Smrt komanditisty není sama o obě předpokladem pro zrušení společnosti za předpokladu, že ve společnosti zůstane aspoň jeden další komanditista. V opačném případě soud společnost i bez návrhu zruší z důvodu, že klesl počet členů společnosti pod minimální počet stanovený zákonem. Zákon o obchodních korporacích stanoví podmínku, že komanditní společnost musí mít alespoň jednoho komplementáře a alespoň jednoho komanditistu. Před rozhodnutí o zrušení společnosti však soud poskytne společnosti lhůtu ke zjednání nápravy.

Kapitálové společnosti

• Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Ve společnosti s ručením omezeným je přechod podílu zásadně umožněn. Na základě společenské smlouvy lze ovšem přechod omezit nebo úplně zakázat. Pokud ale společenská smlouva, případně zakladatelská listina, žádné ujednání upravující přechod podílu neobsahuje, platí, že smrtí společníka přechází jeho podíl na dědice bez dalšího.

• Akciová společnosti (a.s.)

Akciová společnost je čistou formou kapitálové společnosti a je tak protipólem veřejné obchodní společnosti. V akciové společnosti se společníci (akcionáři) sdružují zejména s ohledem na jejich majetkové zájmy, ne na jejich vzájemné vztahy. Z tohoto důvodu po smrti akcionáře přechází automaticky jeho akcie na dědice. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným nelze v akciové společnosti přechod podílu stanovami zakázat ani omezit.

Výhody související s přechodem podílu

Při přechodu podílu (akcie) získá dědic účast ve společnosti, vstupuje do právního postavení zemřelého společníka v plném rozsahu, a tak na něj přecházejí všechna práva a povinnosti s podílem spojená. Náleží mu stejná práva, ale i stejné povinnosti, které náležely jeho předchůdci. Podstatné je právo podílet se na řízení společnosti, zejména prostřednictvím výkonu hlasovacího práva při rozhodování nejvyššího orgánu společnosti.

Z pohledu majetkové přínosu bude pro dědice zpravidla nejzajímavější právo na podíl na zisku, které s nabytím podílu také získá. Právo na podíl na zisku vzniká společníkovi v případě kladného hospodářského výsledku poté, co je nejvyšším orgánem společnosti schválena účetní závěrka. O samotném vyplacení části zisku rozhoduje statutární orgán společnosti. Vždy platí, že zisk je možné mezi společníky rozdělit pouze v souladu se zákonem stanovenými pravidly. Jedním z nich je, že si společnost vyplacením podílu na zisku nesmí přivodit úpadek.

Za podmínek stanovených zákonem, případně též zakladatelským právním jednáním, je dědic oprávněn podíl za úplatu převést na jinou osobu. Podíl je věcí v právní smyslu, proto může být také např. předmětem zástavního práva a sloužit tak k zajištění dluhu dědice vůči jeho věřiteli.

Ochrana dědice proti nechtěnému získání podílu

Zákon o obchodních korporacích obsahuje také ustanovení směřující k ochraně dědice, pokud by se společníkem stát nechtěl.

Dědic podílu společníka veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti je oprávněn svou účast ve společnosti vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu. Výpověď je třeba podat společnosti ve lhůtě tří měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o dědictví, jinak je výpověď zdánlivá.

Po uplynutí výpovědní doby přestává být dědic společníkem a zákon zavádí zpětnou účinnost výpovědi, když stanoví, že se dědic společníkem nikdy nestal. Zákonná fikce má zejména vliv na zákonné ručení společníka, kdy dědic, který se v důsledku fikce společníkem nikdy nestal, neručí za případné dluhy společnosti, které vznikly během výpovědní doby, kdy fakticky společníkem stále byl.

Dědic podílu společníka společnosti s ručením omezeným má možnost domáhat se u soudu zrušení své účasti ve společnosti. Musí ale prokázat, že existují důvody, pro které na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti zůstal. Návrh je třeba podat ve lhůtě tří měsíců od právní moci usnesení soudu o dědictví. Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti, se nesmí podílet na činnosti společnosti, pokud se s ostatními společníky nedohodne jinak. Případná dohoda musí být učiněna písemně.

Účast ve společnosti s ručením omezeným takto nelze zrušit, pokud je společnost jednočlenná. V takovém případě ale může dědic jako jediný společník rozhodnout o zrušení společnosti, pokud nemá zájem být nadále jejím společníkem.

Je patrné, že obrana dědice proti nechtěnému nabytí podílu v obchodní společnosti je jednodušší u komplementáře, komanditisty a u společníka veřejné obchodní společnosti, kdy lze účast ve společnosti vypovědět i bez udání důvodu. Společníci společnosti s ručením omezeným se musejí naproti tomu domáhat zrušení své účasti ve společnosti u soudu. Aby soud návrhu vyhověl a účast zrušil, musí dědic prokázat, že by nebylo spravedlivé požadovat, aby ve společnosti i nadále setrval.

Ať už účast ve společnosti zanikla v důsledku podání výpovědi nebo na základě rozhodnutí soudu, dědici vzniká právo na vypořádací podíl. Pokud nestanoví společenská smlouva jiný způsob určení výše vypořádacího podílu, určí se poměrem společníků k vlastnímu kapitálu společnosti, jehož výše se standardně zjišťuje z účetní závěrky. Vypořádací podíl se vyplatí dědici v penězích bez zbytečného odkladu poté, co byla nebo mohla být zjištěna jeho výše.

Zřeknutí se dědictví

Dědice chrání před nabytím nechtěného podílu v obchodní korporaci také občanský zákoník, kdy je dědici umožněno zříci se dědického práva ještě před smrtí zůstavitele. Po smrti zůstavitele je poté dědic oprávněn odmítnout dědictví nebo se jej vzdát ve prospěch jiného dědice. Ve všech uvedených případech se ale právní jednání týká buď dědického práva jako takového, nebo celého dědictví. Dědic by v důsledky zřeknutí se dědického práva, odmítnutí nebo vzdání se dědictví sice zabránil získání podílu v obchodní korporaci, ale nenabyl by ani žádné jiné součásti dědictví. Občanský zákoník umožňuje disponovat s dědictvím pouze jako s celkem, nelze se proto platně vzdát pouze určité součásti dědictví, například právě obchodního podílu. Nenabytí pouze obchodního podílu je však umožněno na základě zákona o obchodních korporacích, který je ve vztahu k občanskému zákoníku zákonem speciálním a má tak přednost.

Závěr

Možnost přechodu podílu v obchodních společnostech představuje jeden ze způsobů předání majetku dalším generacím. Přechod podílu není zákonem upraven jednotně pro všechny společnosti, ale je třeba si být vědom odlišného právního režimu dědění podílu u jednotlivých společností. Nechtěnému nabytí podílu se může dědic bránit, aniž by byl nucen přijít o zbytek dědictví. Zájem o získání podílu ve společnosti stále vzrůstá a jedním z důvodů je právě skutečnost, že účast ve společnost představuje poměrně snadný způsob zhodnocení a zachování majetku.

Komerční sdělení