Průzkum HK ČR: Devizové intervence mají negativní dopad na téměř polovinu českých MSP
Komerční sdělení
Česká národní banka se v listopadu minulého roku rozhodla začít intervenovat na devizovém trhu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Stalo se tak poprvé od roku 2002. Koruna okamžitě reagovala pádem na své čtyřleté minimum. Hospodářská komora České republiky (HK ČR) ve svém aktuálním průzkumu přináší hodnocení tohoto opatření z pohledu českých firem, a to s časovým odstupem několika měsíců tak, aby hodnocení dopadů ze strany podnikatelů bylo co nejobjektivnější.
Celkem 42 % respondentů průzkumu HK ČR z řad velkých, středních i malých firem hodnotí devizové intervence negativně a jedním dechem uvádí, že jejich podnikání poškodí. Až 16 % českých firem je však považuje za dobré rozhodnutí, 34 % dotazovaných podniků uvedlo, že intervence na jejich podnikání žádný vliv mít nebudou.
Malé a střední podniky (MSP) jsou na tom podstatně hůře. Téměř polovina z nich, tedy 44 %, vnímá intervence negativně a vyjadřuje obavu nad budoucím vývojem jejich podnikání. U velkých podniků HK ČR mapuje negativní dopad intervencí na 28 % z nich.
Takové jsou stěžejní závěry průzkumu mapujícího dopad devizových intervencí na české podnikání, který HK ČR realizovala v únoru letošního roku. V průzkumu odpovědělo celkem 580 respondentů z řad členů HK ČR, tedy velkých, ale i malých a středních firem, a to včetně živnostníků.
Na to, jak české firmy vnímají rozhodnutí ČNB intervenovat, má vliv nejen velikost dotazované firmy, ale i obor podnikání společně s exportním zaměřením.
Co se týče rozdělení podle oborů podnikání, pozitivní hodnocení převládá u výrobních podniků, neboť intervence hodnotí pozitivně 39 % z nich. Naopak u stavebních podniků hodnotí intervence pozitivně 6 % podniků, a v oblasti služeb pouze 5 % podniků. Negativní hodnocení intervencí převládá u stavebních podniků (46 %) a u podniků v oblasti služeb (49 %).
Markantní jsou pak názorové rozdíly na intervence mezi podniky, které se zaměřují na export či import. Z podniků, které nemají žádný podíl exportu, hodnotí intervence kladně pouze 2 % z nich, naopak negativně 47 % z nich. Řada podniků, které neexportují, ale na intervence nemá vyhraněný názor, 38 % z nich hodnotí intervence neutrálně a 13 % z nich nemá názor. U podniků s nadpolovičním exportem zboží a služeb hodnotí intervence pozitivně více jak polovina podniků, tedy 59 %, negativně pak 16 % z nich.
| Pozitivní | Neutrální | Negativní | Nevím/ Nemám názor | |
|---|---|---|---|---|
| Všechny podniky | 16% | 34% | 42% | 8% |
| MSP | 14% | 34% | 44% | 8% |
| Velké podniky | 34% | 29% | 28% | 9% |
| Výrobní podniky | 39% | 27% | 30% | 4% |
| Stavební podniky | 6% | 34% | 46% | 13% |
| Podniky v oblasti služeb | 5% | 37% | 49% | 9% |
| Bez exportu | 2% | 38% | 47% | 13% | | Export do 50 % | 14% | 33% | 51% | 2% | | Export nad 50 % | 59% | 22% | 16% | 3% |
„Čeští podnikatelé dlouhodobě vnímají devizové intervence značně rozporuplně. To je ostatně patrné i z našeho aktuálního průzkumu. Zatímco někteří podnikatelé kvitují v důsledku intervencí zvýšení tržeb při zachování stejných prodejních cen, možnost dalšího rozšíření exportu, tvorbu vyššího zisku a celkově lepší hospodářský výsledek, jiní si naopak stěžují na růst cen vstupů a tlak na růst mezd a avizují nutnost zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Od našich členských firem totiž víme, že cena jejich vstupů se průměrně zvedla o 6 – 8 %. Takové zvýšení cen vstupů se pak musí zákonitě odrazit ve zdražení cen produktů pro tuzemský trh,“ komentuje Petr Kužel, prezident HK ČR a dodává:„I když má každá změna z dlouhodobého hlediska určitou setrvačnost, a některé další pozitivní důsledky devizových intervencí se mohou projevit až s delším časovým odstupem, je zřejmé, že intervence mají negativní vliv především na stavební a na malé a střední podniky, které jsou závislé na importu některých materiálů, tedy svých výrobních vstupů. Tyto skupiny je proto potřeba co nejrychleji a nejvýrazněji podpořit prorůstovými opatřeními, díky kterým budou moci přispívat k udržení růstu české ekonomiky.“
Dílčí otázky průzkumu HK ČR, které se v souvislosti s devizovými intervencemi věnují tématu zavedení eura, či personální politice podniků, naleznete na www.komora.cz
Komerční sdělení