Míra nezaměstnanosti klesla ve 4. čtvrtletí 2007 na 4,9 %

Zaměstnanost

Předběžné výsledky za 4. čtvrtletí 2007 potvrzují rychlý růst celkové zaměstnanosti, když se průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, zvýšil proti 3. čtvrtletí roku 2007 o 10,6 tis. osob, tj. o 0,2 %.

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí celkem 4 967,3 tis., tj. o 105,6 tis. více než ve 4. čtvrtletí roku 2006 a meziročně výrazně vzrostl o 2,2 %. Zaměstnanost se tak dostala na nejvyšší úroveň od začátku roku 1997. Podstatně se zvýšil počet pracujících absolventů středních škol s maturitou o 66,6 tis. a absolventů vysokých škol a VOŠ o 28,1 tis., což souvisí s všeobecně rychlým růstem vzdělanosti populace. Počet zaměstnanců se zvýšil proti 4. čtvrtletí 2006 o 97,4 tis. na 4 155,1 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 83,6 %. Počet členů produkčních družstev se dále snížil o 1,8 tis. na 13,2 tis. osob. Počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků se proti srovnatelnému období roku 2006 zvýšil o 10,2 tis. na 798,7 tis. a podíl podnikatelského sektoru na celkové zaměstnanosti se proti minulému roku mírně snížil na 16,1 %. Klesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 30,3 tis. na 173,2 tis. a počet pomáhajících rodinných příslušníků se snížil o 4,4 tis. na 28,4 tis., počet podnikatelů bez zaměstnanců se naopak podstatně zvýšil o 44,9 tis. na 597,1 tis.

Růst celkové zaměstnanosti se projevil především v sekundárním sektoru (průmysl včetně stavebnictví), kde přírůstek počtu pracujících (o 73,1 tis.) téměř dvojnásobně převýšil přírůstek v celém terciárním sektoru (všechna odvětví služeb vč. dopravy). Zaměstnanost se nejvíce zvýšila ve zpracovatelském průmyslu (o 60,7 tis.), přičemž podíl pracujících ve zpracovatelském průmyslu (28,8 %) je v ČR nejvyšší ze všech zemí EU.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15–64letých) dosáhla 66,5 % a ve srovnání s 4. čtvrtletím 2006 vzrostla o 0,9 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 1,3 procentního bodu na 75,5 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,5 procentního bodu na 57,4 %.

Nárůst počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním byl částečně kompenzován poklesem počtu druhých zaměstnání (snížení o 13,7 tis. na 83,3 tis). Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců (54,7 %).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO1), očištěný od sezónních vlivů, se snížil proti 3. čtvrtletí roku 2007 o 13,6 tis.

Počet nezaměstnaných osob dosáhl 252,8 tis. (z toho 143,6 tis. žen), což je nejnižší úroveň od poloviny roku 1997. V porovnání se 4. čtvrtletím roku 2006 se celkový počet nezaměstnaných snížil o 86,5 tis. a meziročně poklesl o více než čtvrtinu (o 25,5 %). Obecně se nezaměstnanost rychleji snižovala u osob v mladším a středním produktivním věku. Pokles nezaměstnanosti se projevil více v mužské složce populace (o 44,9 tis.), a to zvláště v pětileté věkové skupině 20–24 let (o 10,4 tis.). Celkový počet nezaměstnaných žen se meziročně snížil o 41,6 tis., nejvíce ve skupině mladých 20–24 let (o 11,6 tis.). Převážná část všech nezaměstnaných (71,5 %) jsou osoby se středním vzděláním bez maturity nebo se základním vzděláním.

Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se snížil proti 4. čtvrtletí 2006 o 62,3 tis. na 122,8 tis. a jejich podíl již klesl pod polovinu všech nezaměstnaných (48,6 %). Přesto však je tento podíl dlouhodobě nezaměstnaných v rámci EU stále vysoký. Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce je ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním (65,1 % všech nezaměstnaných se základním vzděláním), ve skupině nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je to téměř polovina všech nezaměstnaných (46,2%). Celkový počet nezaměstnaných déle než čtyři roky se snížil o 8,7 tis. na 49,5 tis. (19,6 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce ILO (ve věkové skupině 15–64letých) dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 podle výsledků výběrového šetření desetiletého minima 4,9 %. Proti 4. čtvrtletí 2006 se snížila o 1,7 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr za všechny členské země EU nebo průměr za země eurozóny.

Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, ale tendence vývoje obou měr byla obdobná. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 4. čtvrtletí hodnoty 5,8 %, tj. o 1,6 procentního bodu méně než před rokem.

Regionální míra nezaměstnanosti se pohybovala od 2,2 % v Praze a 2,7 % ve Středočeském kraji do 8,3 % v Karlovarském a 9,3 % v Ústeckém kraji. Snížení míry nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, nejvíce v oblastech s přetrvávající vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, tj. v Moravskoslezském, Libereckém a Ústeckém kraji.

Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,8 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,0 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (19,6 %) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (5,1 %).

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 4. čtvrtletí roku 2007 činil jejich počet 197,8 tis., tj. o 46,3 tis. méně než ve stejném období roku 2006. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (66,7 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25–34letých (celkem 38,1 tis.) vyplývá hlavně ze zájmu žen, které jsou na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, o své pracovní uplatnění.

Počet zájemců o zaměstnání je vysoký ve věku 50 a více let. V pětileté skupině 50–54 let je to 17,3 tis. a ve skupině 55–59 let 16,9 tis. Ve skupině 50–54 let se jedná především o invalidní důchodce a ve skupině 55–59 let o osoby v invalidním, řádném starobním a částečném důchodu. Ve skupině šedesátiletých a starších to bylo 29,7 tis., když rozhodující částí zájemců o práci jsou starobní důchodci.

Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit pouze 39,4 tis., tj. pětina z celé skupiny.

Komerční sdělení