Fakturace a důchodová částka
štítek Penze přečtete do minuty
Některé OSVČ fakturují vysoké částky, ale pro důchodové účely jsem na tom hůře než zaměstnanci pracující za minimální mzdu. Jak je to možné?
Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují roční vyměřovací základy, tedy částky, ze kterých bylo během let zaplaceno sociální pojištění. Z jednotlivých ročních vyměřovacích základů se následně vypočte osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě. Jednotlivé roční vyměřovací základy se přepočtou na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
Související
Fakturovaná částka nehraje roli
Ročním vyměřovacím základem u OSVČ rozhodně není součet fakturovaných částek. Po zohlednění skutečných výdajů nebo výdajového paušálu se získá hrubý zisk, ale ani ten není pro důchodové účely směrodatný. Vyměřovacím základem je částka uvedená v přehledu, ze které se sociální pojištění za příslušný rok vypočítá. Skutečným vyměřovacím základem je přitom polovina daňového základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy dodržen minimální vyměřovací základ. Částka, ze které se vypočítává roční sociální pojištění, je tedy výrazně nižší než fakturovaná částka.
Osobní vyměřovací základ nižší než minimální mzda
Zejména OSVČ s nízkými skutečnými výdaji, které fakturují vyšší částky, jsou následně překvapené, že přiznaný starobní důchod v žádném případě neodpovídá jejich životnímu stylu. Pro výpočet starobního důchodu není legislativou stanovena minimální částka osobního vyměřovacího základu, proto má většina OSVČ v praxi osobní vyměřovací základ nižší než je aktuální hodnota minimální mzdy. Podle fakturované částky nelze tedy dělat důchodové závěry.
Další články k tématu Fakturace
