MF: Bez úspor bude letos deficit veřejných financí 5,9 pct. HDP

štítek Stalo se čtení na 2 minuty

Bez dalších úsporných opatření by letos deficit veřejných financí dosáhl 5,9 procenta hrubého domácího produktu. Schválený státní rozpočet přitom letos počítá s deficitem 5,3 procenta. Ministerstvo financí to uvedlo ve zveřejněné nové makroekonomické prognóze.

„Ministerstvo chce za každou cenu takovému negativnímu vývoji zabránit. Proto předloží do vlády další úsporná opatření, která zabezpečí, aby byl dodržen deficit 5,3 procenta,“ řekl ČTK mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Již v úterý přitom ministr financí Eduard Janota uvedl, že bude navrhovat další vázání výdajů ministerstev v rozpočtu a přehodnocení výdajů v rámci prostředků privatizačního účtu. Stejně tak zopakoval, že návrh rozpočtu pro příští rok sestaví tak, aby deficit veřejných financí nepřesáhl 4,8 procenta HDP.

Dnes případné návrhy úspor přivítala na tiskové konferenci ODS. Ta vyzvala ministry, které nominovala do úřednické vlády Jana Fischera, aby návrhy ministra financí podpořili. Cílem strany je zabránit tomu, aby se Česko dostalo kvůli levicovým návrhům do situace, v níž se nyní nachází Řecko. Podle mínění sociální demokracie poškozuje ODS rating ČR. Zemi totiž podle sociálních demokratů bankrot nehrozí, dluh země je mezi nejnižšími v EU.

Návrhy opatření Janota nastínil již v Konvergenčním programu. Navrhované úspory by měly vést ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2013. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP.

Loni stoupl deficit veřejných financí na 5,93 procenta HDP; podmínkou pro přijetí eura jsou tři procenta.

Česká republika podle informací ministerstva financí loni nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků Evropské unie nezbytných pro přijetí eura. Země nesplnila kvůli růstu schodku státního rozpočtu tříprocentní hranici deficitu veřejných financí. ČR rovněž nevyhověla kurzovému kritériu, protože zatím nevstoupila do systému směnných kurzů ERM II.

Maastrichtská kritéria:

Inflace – ČR loni plnila

odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta (ČR loni vykázala 0,9 procenta; referenční hodnota 1,8 procenta)

Veřejné finance – ČR loni neplnila; letos zřejmě také ne

schodek veřejných financí maximálně tři procenta hrubého domácího produktu (ČR měla loni 6,6 procenta; letos bude podle plánů ministerstva financí 5,3 procenta HDP)

Zadluženost – ČR plní

zadluženost země nesmí přesáhnout 60 procent HDP, i když je možné, aby stát s vyšší mírou zadluženosti přijal euro za předpokladu, že se jeho zadluženost trvale snižuje. (Loni byl dluh Česka na 35,6 procenta HDP)

Měnový kurz – ČR zatím nevstoupila do systému ERM II

udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu alespoň dva roky

Úrokové sazby – ČR nemá problémy

průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit o více než dva procentní body průměr úrokových sazeb tří členských zemí, které mají nejnižší inflaci (ČR měla 4,9 procenta; referenční hodnota byla 6,3 procenta)

Zdroj: www.zavedenie­ura.cz

ČTK

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí