Hrozí nám opět totalitní režim?
štítek Politika čtení na 3 minuty
Dnes si připomínáme 18. výročí sametové revoluce. Tehdy to byla velká událost doprovázená radostí, zvoněním klíčů, národní hymnou nebo třeba písní Modlitba. Cokoliv, na co si z těch chvil pamatujete k tomu neodmyslitelně patří, ať už pro celý národ nebo třeba jen pro Vás osobně.
Byly to okamžiky, které naší zkostnatělé komunistické zemi přinesly novou naději na lepší zítřky. A zprvu to tak vážně i vypadalo. Otevřely se hranice, obchody se začaly zaplňovat zbožím, byla možnost podnikání, svobody slova, nebyla žádná cenzura, mohlo se studovat. Ano, zprvu to vše vypadalo na skvělé zítřky. Ovšem pak přišly různé zpronevěry, krachy bank a záložen, začalo se tunelařit ve velkém… A k tomu ke všemu nám neustále rostly a rostou ceny (a to závratnou rychlostí…), ovšem růst platů už dost dlouhou dobu stagnuje. Pochopitelně největší vliv to má na méně bohatší část naší republiky – nic si však nenalhávejme, to číslo se pohybuje nad 5 000 000 obyvatel. Když je tedy tolik lidí s neustálým zdražováním a nízkým platem nespokojených, jak to může za čas dopadnout? Podívejme se tedy do dob ne tak dávno minulých, za jakých okolností se k moci dostaly totalitní režimy. V době, kdy se k moci dostávali nacisté v Německu, se celý svět vzpamatovával z krachu v roce 1929. Nebyla práce, nebyly peníze, byl hlad, bída, a každá země volala po někom, kdo by byl schopen postavit ji zase na nohy. A vskutku, Hitlerovi a jeho NSDAP se to velice dařilo. Měli masovou podporu lidu, a proti tomu ti, kdo měli v Německu nějaký vliv, nemohli dělat nic.
Později tato diktatura dospěla až do válečného konfliktu s celým světem, kde byla naštěstí poražena. Její působení se tedy nemohlo dále rozpínat a ovlivňovat. Podmínky, za kterých nastoupili vládu komunisté v Rusku jsou jasné – bída a chudoba lidu žijícího v carském Rusku byla hrozná. V tomto prostředí nebylo těžké pro levicovou stranu, aby se, byť krvavě, ujala moci. A byla lidem podporována. Dokonce byla podporována i v dobách, kdy její krutosti začaly vycházet najevo. U nás se KSČ chopila moci krátce po druhé světové válce. Podmínky zde byly mnohem lepší než v Rusku, přece jen na našem uzemí se přímo neválčilo. Přesto však zde byl velký nedostatek potravin a spotřebních věcí vůbec, peněz i práce bylo také málo. A poté, co předvedla radikální pravice, chtěli lidé raději levici… Jak vypadal komunistický režim těch více než 40 let, co tady vládnul, si většina z nás ještě dobře pamatuje a ostatní si to umí představit. Tedy se ptám, chtěli bychom se snad k něčemu z toho vrátit? Na malém městě můžeme často slyšet hlášky typu: „Za komunistů jsme se měli líp!“ „Co nám dali kapitalisti? Akorát mezi náma udělali rozdíly, bohatým přidali a chudým sebrali i to málo…“ Takových a podobných hlášek by se našlo hodně. Já vím, to se jen tak říká. Jenže co když přijde doba, kdy se to přestane říkat jenom na prázdno a začne se i něco dělat? Povede to ke zlepšení demokracie nebo můžeme čekat nějakou novou totalitu?
