Dokáže NERV spasit naši ekonomiku?
štítek Politika čtení na 3 minuty
V posledních dnech slýcháme pojem NERV stále častěji, pro mnohé z nás však toto slovo může zastřešovat činnost, jejíž konkrétní cíle nám jsou nejasné či nesrozumitelné. Co to tedy je NERV a jaká je skutečná podstata tohoto rodícího se fenoménu? Národní ekonomická rada vlády (NERV) byla ustanovena 8. 1. 2009 jako odborný poradní a konzultační orgán vlády České republiky pro oblast ekonomiky a hospodářství.
Co se týče úkolu NERV, tak nás o něm vládní web www.vlada.cz informuje takto: „Primárním aktuálním úkolem Rady je analýza rizik a potenciálních dopadů světové finanční krize na Českou republiku, a návrhy opatření, kroků a nástrojů, které budou potenciální dopady světové krize na Českou republiku eliminovat a zmírňovat. Trvalým úkolem Rady bude hledání a návrhy receptů, směřujících k udržení a akceleraci ekonomického růstu České republiky“. Toto prohlášení zní sice velkolepě, ale přece jen nám jeho obecnost může vnuknout podezření, že jde pouze o líbivé fráze. Podívejme se tedy, kdo je členem NERV a co tato rada konkrétně navrhuje.
NERV má deset členů, jimiž jsou lidé jak z oblasti průmyslové výroby tak významní ekonomové či lidé určitým způsobem angažovaní v politice. Členy Rady tedy jsou ekonomové Vladimír Dlouhý, Pavel Kohout, Michal Mejstřík, Jiří Kunert, Miroslav Zámečník, Jiří Rusnok, Tomáš Sedláček, Jiří Schwarz či Martin Jahn, který je prezident Sdružení automobilového průmyslu nebo Jiří Weigl, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Důležitá je u těchto mužů napojenost na hospodářskou sféru ČR i úspěšnost v oboru. Již dříve NERV zveřejnil hlavní návrhy na oživění naší pochroumané ekonomiky. Tyto návrhy lze rozdělit do šesti oblastí.
Jako první můžeme uvést podporu firemního cash-flow (snaha, aby firmy měly vždy dostatečnou hotovost) – toho by se podle NERV dalo docílit tím, že by došlo například ke snížení vedlejších mzdových nákladů prostřednictvím dočasné slevy na odvodu pojistného s degresivním průběhem, nebo motivací bankovního sektoru k udržení objemu úvěrů.
Dalším bodem je podpora zaměstnanosti a spotřeby obyvatelstva – zde NERV navrhuje mimo jiné aplikace odpočitatelné položky nebo slevy u pojištění v zájmu podpory zachování pracovních příležitostí v ohrožených skupinách populace nebo podporu dopravní obslužnosti, zejména v regionech intenzivně postižených dopady recese.
Jako třetí bod je uvedena podpora rychlých infrastrukturních výdajů, ekologických opatření a mobilizace privátních investic (například tím, že se budou provádět opravy silnic a další infrastruktury s vysokým podílem živé práce nebo soustředěním na zateplování a ekologizace veřejných budov).
Za čtvrté – podpora restrukturalizačních procesů (zjednodušení pravidel pro oddlužení podle insolvenčního zákona, omezení zápočtů v insolvenci).
Jako pátý bod se uvádí podpora obnovy úvěrových kanálů pro firemní sféru.
Šestý bod je podpora exportu dle předložených návrhů vlády s možným dalším kapitálovým posílením. Vedle těchto hlavních sfér zájmu NERV existuje samozřejmě mnoho dalších bodů, které (ať již přímo či nepřímo) souvisí s výše uvedenými šesti body. Můžeme sem zařadit například zavedení šrotovného pro starší auta apod.
Kritici NERV ovšem podotýkají, že celá tato rada může být pouze nadbytečnou záležitostí, která má pomoci odvést pozornost od odpovědnosti za řešení ekonomické krize. Podle těchto kritiků by bylo lepší zařídit urychlené vydání nařízení podporujících export a zaměstnanost. Činností NERV dle jejich mínění vzniká jen houšť všemožných návrhů. Pochybnosti přetrvávají i o „síle“ Národní ekonomické rady vlády – její opatření totiž mají váhu pouhých doporučení a všechna rozhodnutí nakonec závisí na ministru financí Kalouskovi a premiéru Topolánkovi.
Na obranu NERV je dobré říci, že ji tvoří skuteční odborníci na ekonomickou situaci, a pokud budou hledat řešení dostatečně rychle, mohou naší ekonomice skutečně pomoci.
