Průmysl v eurozóně klesl o 2,6 procenta
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Průmyslová výroba v zemích eurozóny v prosinci klesla o 2,6 procenta, což je mnohem výraznější propad, než činily odhady analytiků.
Vývoj z poslední doby tak svědčí o rychle postupující recesi a je argumentem k dalšímu snížení úrokových sazeb. Meziročně průmyslová výroba v eurozóně spadla o rekordních 12 procent, oznámil statistický úřad Eurostat.
Prosincový pokles je dalším zhoršením proti listopadu, kdy výroba klesla o 2,2 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že výroba v prosinci klesne o 2,1 procenta, u meziročního srovnání počítali s poklesem pouze o 8,9 procenta. Meziroční propad výroby je nejvýraznější od roku 1990, kdy začíná číselná řada.
V celé Evropské unii průmyslová výroba v prosinci klesla o 2,3 procenta po listopadovém poklesu o 2,2 procenta. Meziročně je produkce nižší o 11,5 procenta.
V meziměsíčním srovnání je na tom ze všech zemí nejhůře Slovensko, kde výroba v prosinci klesla o 12,7 procenta. Dvouciferný pokles už mělo pouze Irsko, v ostatních zemích se tak dramaticky výroba nesnížila.
Z meziročního pohledu registruje nejvýraznější propad výroby Estonsko, a to o 20,7 procenta. Jen o málo lépe na tom bylo Španělsko, kde výroba klesla o 19,6 procenta. Na Slovensku meziroční propad výroby v prosinci činil 16,7 procenta.
„Údaje o vývoji průmyslové výroby v eurozóně jsou opravdu děsivé. To nás utvrzuje v názoru, že hrubý domácí produkt klesl velmi výrazně,“ podotkl k čerstvé statistice analytik společnosti IHS Global Insight Howard Archer. Upozornil také na to, že Eurostat revidoval směrem dolů také data o vývoji průmyslové výroby za listopad.
Údaje za Českou republiku nejsou podle metodiky Eurostatu zatím k dispozici. Český statistický úřad ale ve středu uvedl, že v prosinci průmyslová výroba meziročně spadla o 14,6 procenta. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů byla nižší o 17,2 procenta. Byl to nejhorší výsledek za více než 14 let.
Dosavadní vývoj průmyslové výroby jde ruku v ruce s výrazným poklesem investic, což je také jeden z důvodů, proč se eurozóna ve třetím čtvrtletí loňského roku vůbec poprvé ponořila do recese. Klesá rovněž spotřebitelská důvěra, protože lidé se začínají obávat o práci.
Evropská centrální banka (ECB) od loňského října snížila základní úrokovou sazbu v úhrnu už o 225 bazických bodů. Její prezident Jean-Claude Trichet naznačil, že banka by mohla hospodářský růst v eurozóně podpořit dalším uvolněním měnové politiky, což jí umožňuje mimo jiné rychlý pokles inflace. Analytici očekávají další snížení úroků hned v březnu.
Zdroj: Finanční noviny
