USA – supervelmoc

čtení na 3 minuty

Spojené státy americké představují po řadu desetiletí nejvýznamnější ekonomiku světa. Od roku 1945 plní USA roli nejen politické, ale i ekonomické supervelmoci. Evropa, rozvrácena hrůznou válkou, byla v poválečných letech závislá na Spojených státech (například Marshallův plán na obnovu Evropy). Americká ekonomika naopak zůstala válkou nedotčena, ba dokonce posílena, a tím získala silnou a nezávislou pozici. Moderní průmysl, rychle se rozvíjející sektor služeb a mohutná vědecko-výzkumná základna přispěly k výraznému vzestupu americké ekonomiky v porovnání se zbytkem světa.

foto: Dům financí

Ekonomický vývoj v 50. a 60. letech

Na počátku 50. let 20. století představovala americká ekonomika jednu třetinu světového HDP, 60 % průmyslové výroby, 16 % světového exportu. Průběh 50. let byl ve znamení zpomalení růstu ekonomiky (průměrné roční tempo činilo 3,9 %) a Spojené státy ztrácely své pozice, zejména ve srovnání s rychle se modernizujícími ekonomikami SRN a Japonska. V 60. letech započal tehdejší prezident Kennedy program „New Economics“, který měl pomocí expanzivní politiky obnovit dynamický růst ekonomiky. A právě v tomto desetiletí vyvrcholila ve Spojených státech tempa poválečného ekonomického růstu; průměrný růst HDP mezi lety 1960 a 1969 činil 4,3 %. Avšak tento vývoj nakonec vyústil do přehřátí ekonomiky a nastartování inflace.

Ekonomický vývoj v 70. a 80. letech

70. léta byla tudíž ve znamení snah zastavit rostoucí inflaci. Republikánské vládě prezidenta Nixona se však tento úkol nepodařil. Místo klesající inflace se dostavila růstová stagnace. Průměrné roční přírůstky HDP v 70. letech činily ve Spojených státech 2,6 %. Na začátku 80. let bylo jasné, že dosud prosazovaná hospodářská politika je neúčinná, a tak se v USA začal prosazovat neokonzervatismus – směr usilující o maximální redukci přímých státních zásahů do ekonomiky. Tato politika, prováděna administrativou tehdejšího prezidenta Nixona, měla svá pozitiva i negativa. Podařilo se snížit inflaci, která klesla téměř o 10 % a v polovině 80. let tak činila 3 %. Avšak protiinflační politika měla za následek pokles HDP, jenž dosáhl v roce 1982 rekordní poválečné míry –2,5 %. Druhá polovina 80. let byla již příznivější. Podařilo se obnovit růst a ekonomika rostla průměrným ročním tempem 2,6 %. I za působení George Bushe musely Spojené státy čelit řadě ekonomických problémů, nejmarkantnější byly rostoucí deficit obchodní bilance a chronická nezaměstnanost.

Ekonomický vývoj v 90. letech

V roce 1992 zvítězili v USA demokraté v čele s prezidentem Billem Clintonem. Clinton slíbil vyřešit všechny problémy a to se mu také podařilo. Za jeho působení prožívaly Spojené státy americké skutečný vzestup. Velkou roli v tomto příznivém vývoji sehrála revoluce v informačních technologiích, která umožňovala růst produktivity práce. Americká ekonomika vykazovala velmi silnou vnitřní poptávku, to znamená, že Američané utráceli téměř všechny své příjmy. V roce 2000 byla míra úspor poprvé od světové hospodářské krize ve 30. letech záporná, což znamená, že soukromá spotřeba převýšila disponibilní příjem. Velmi příznivě se v druhé polovině 90. let vyvíjel státní rozpočet USA, který se poprvé po 29 letech skončil v přebytku. Nezaměstnanost také klesla a činila pouze 3,9 %.

Ekonomika USA na počátku 21. století

V roce 2001 se prezidentem Spojených států stal George W. Bush, jenž po svém předchůdci přebíral skvěle fungující ekonomiku. Avšak již v roce 2001 bylo zřejmé, že ekonomický boom ve Spojených státech skončil. Vývoj ekonomiky byl nepříznivě ovlivněn stoupající nezaměstnaností, vyššími cenami za energii, trvalým poklesem cen na burze a rekordním schodkem obchodní bilance. Další podstatné zhoršení znamenal teroristický útok z 11. 9. 2001. George Bush se rozhodl vést válku proti terorismu, což znamenalo zvýšení státních výdajů na obranu a na vedení válek v Afghánistánu a v Iráku. Tento negativní vývoj byl navíc doprovázen pochybnostmi o stavu účetnictví v amerických společnostech. Skandály propukly u společností Enron, El Paso, WorldCom. Nedůvěra v účetnictví a špatné firemní výsledky vedly k tomu, že se zhoršila výkonnost akciových trhů. Američané silně investují do akcií, a tak klesající akciové indexy snižovaly bohatství Američanů.

Může se tedy zdát, že americká ekonomika prožívá krizi a ztrácí své pozice. Toto je však pouze zdání. Technologický předstih se ve Spojených státech mění stále výrazněji v silnou ekonomickou převahu. Náskok v nejrychleji rostoucích oborech, především v informačních technologiích, biotechnologiích a genetice, tvoří základ pro udržení pozic nejsilnější světové ekonomiky i v dalších letech.

Inna Sarkisyan

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí