Finanční náhrada za nevydávaný církevní majetek není nadhodnocená
Komerční sdělení
Ministerstvo kultury společně s Ministerstvem zemědělství dospělo k výsledné částce finanční náhrady církvím ve výši osmdesát tři miliard korun na základě odpovědných výpočtů.
Jednotkové průměrné ceny byly stanoveny na základě oficiálních a veřejně dostupných podkladů publikovaných Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a Ministerstvem zemědělství. Toto řešení je pro Českou republiku výhodné, případné oceňování jednotlivých položek by navíc vedlo k neúměrné s nedůvodné finanční zátěži pro stát.
Výhodnost částky nespočívá pouze v tom, že byla stanovena na základě realistických výpočtů, ale i v tom, že úmyslně pomíjí mnohé faktory, které by vedly k dalšímu navýšení částky. Je to např. hodnota živého a mrtvého inventáře, plná hodnota majetku řeholních řádů a kongregací, který se nebude vydávat, a především skutečnost, že mnohé zemědělské pozemky podle stavu k roku 1948 jsou dnes již lukrativními stavebními parcelami či zastavěnými plochami.
Některá média nepřesně uvádějí, že vláda použila odhadů ekonoma pražského arcibiskupství. Pravděpodobně tím mají na mysli výpočty, které pro vyjednávání dodala církevní komise jako podklad církevní strany. Vládní komise však disponovala vlastními údaji a výpočty, které se od těch církevních lišily. Obě strany jednání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi tak měly k dispozici vlastní odhady hodnoty původního majetku všech sedmnácti církví a náboženských společností. Cesta k výslednému kompromisu byla velmi obtížná a tvrdá a Ministerstvo kultury při nich důstojně hájilo zájem státu. „Výsledek je opravdu vydřeným kompromisem a dovoluji si tvrdit, že pro stát výhodnějším než pro církve," uvedl již dříve ministr kultury Václav Jehlička.
Stát výměnou za 83 miliard korun okamžitě získá majetek, který může neprodleně převést krajům i obcím. Ty na navrhovaném řešení vydělají vůbec nejvíce.
Zdroj: Ministerstvo kultury
Komerční sdělení