Míra nezaměstnanosti nejnižší od poloviny roku 1997

Zaměstnanost Předběžné výsledky za 1. čtvrtletí 2008 potvrzují rychlý růst celkové zaměstnanosti, když se průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, zvýšil proti 4. čtvrtletí roku 2007 o 28,4 tis. osob, tj. o 0,6 %, a pokračoval tak příznivý trend z minulého roku. Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v průměru za 1. čtvrtletí celkem 4 958,3 tis., tj. o 93,4 tis. více než v 1. čtvrtletí roku 2007, a meziročně výrazně vzrostl o 1,9 %. Převážná část byla zaměstnána na plný úvazek, podíl částečných úvazků (4,9 % v civilním sektoru) patří k nejnižším v Evropě. Podstatně se zvýšil počet pracujících absolventů středních škol s maturitou (o 60,6 tis.) a absolventů vysokých škol a VOŠ (o 32,8 tis.), což souvisí s všeobecně rychlým růstem vzdělanosti populace.

Počet zaměstnanců se zvýšil proti 1. čtvrtletí 2007 o 86,4 tis. na 4 149,8 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 83,7 %. Počet členů produkčních družstev se dále snížil o 2,5 tis. na 12,0 tis. osob. Počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků se proti srovnatelnému období roku 2007 zvýšil o 10,3 tis. na 796,5 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti se proti minulému roku mírně snížil na 16,1 %. Klesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 24,4 tis. na 171,6 tis. a počet pomáhajících rodinných příslušníků se snížil o 4,3 tis. na 27,9 tis., zatímco počet podnikatelů bez zaměstnanců se naopak podstatně zvýšil o 39,0 tis. na 597,0 tis. Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika ke státům s nejvyšším podílem podnikatelů v rámci celé EU.

Růst celkové zaměstnanosti se projevil především v sekundárním sektoru (průmysl včetně stavebnictví), kde přírůstek počtu pracujících (o 59,0 tis.) byl nadále podstatně vyšší než v celém terciárním sektoru (všechna odvětví služeb vč. dopravy – přírůstek o 41,3 tis.). Zaměstnanost se nejvíce zvýšila ve zpracovatelském průmyslu (o 38,2 tis.), přičemž podíl pracujících v této kategorii odvětví (28,7 %) zůstává v ČR nejvyšší ze všech zemí EU.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15–64letých) dosáhla 66,1 % a ve srovnání s 1. čtvrtletím 2007 vzrostla o 0,6 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,8 procentního bodu na 74,9 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,3 procentního bodu na 57,2 %.

Nárůst počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním byl provázen slabým přírůstkem počtu druhých zaměstnání (o 0,9 tis. na 84,4 tis). Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců (45,2 tis.).

Nezaměstnanost Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO1), očištěný od sezónních vlivů, se snížil proti 4. čtvrtletí roku 2007 o 14,6 tis. Počet nezaměstnaných osob dosáhl 243,8 tis. (z toho 134,5 tis. žen), což je nejnižší úroveň od poloviny roku 1997. V porovnání s 1. čtvrtletím roku 2007 se celkový počet nezaměstnaných snížil o 67,5 tis. a meziročně poklesl o více než pětinu (o 21,7 %). Pokles nezaměstnanosti se projevil více v ženské složce populace (o 37,3 tis.), nejvíce v pětileté věkové skupině 50–54 let (o 7,1 tis.). Celkový počet nezaměstnaných mužů se meziročně snížil o 30,1 tis., opět nejvíce ve skupině 50–54 let (o 6,5 tis.). Převážná část všech nezaměstnaných (71,6 %) jsou osoby se středním vzděláním bez maturity nebo se základním vzděláním.

Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se snížil proti 1. čtvrtletí 2007 o 46,5 tis. na 123,2 tis. a jejich podíl se přiblížil polovině všech nezaměstnaných (50,5 %). Přesto však je tento podíl dlouhodobě nezaměstnaných v rámci EU stále vysoký. Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce je ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním (64,0 % všech nezaměstnaných se základním vzděláním), ve skupině nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je to téměř polovina všech nezaměstnaných (48,2%). Celkový počet nezaměstnaných déle než čtyři roky se snížil o 11,5 tis. na 46,6 tis. (19,1 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) ve věkové skupině 15–64letých dosáhla 4,7 %, což je nejnižší úroveň od poloviny roku 1997. Proti 1. čtvrtletí 2007 se snížila o 1,3 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr za všechny členské země EU i průměr za země eurozóny. Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, ale tendence vývoje obou měr byla obdobná. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla v 1. čtvrtletí hodnoty 6,0 %, tj. o 1,7 procentního bodu méně než před rokem.

Regionální míra nezaměstnanosti se pohybovala od 1,8 % v Praze a 2,8 % ve Středočeském kraji do 8,1 % v Moravskoslezském a 8,6 % v Ústeckém kraji. Snížení míry nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, nejvíce v oblastech s přetrvávající vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, tj. v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Míra nezaměstnanosti se podstatně snížila i ve Zlínském kraji.

Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,5 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,0 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (20,3 %) a mírně nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (4,8 %).

Neaktivita V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. V 1. čtvrtletí roku 2008 činil jejich počet 189,4 tis., tj. o 32,5 tis. méně než ve stejném období roku 2007. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (57,7 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25–34letých (celkem 40,8 tis.) vyplývá hlavně ze zájmu žen, které jsou na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, o své pracovní uplatnění.

Počet zájemců o zaměstnání je vysoký ve věku 50 a více let. V pětileté skupině 50–54 let je to 17,5 tis. a ve skupině 55–59 let 19,2 tis. Ve skupině 50–54 let se jedná především o invalidní důchodce a ve skupině 55–59 let o osoby v invalidním, řádném starobním a částečném důchodu. Ve skupině šedesátiletých a starších to bylo 27,7 tis., když rozhodující částí zájemců o práci jsou starobní důchodci.

Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit pouze 39,4 tis., tj. pětina z celé skupiny.

Poznámky

1. Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Rozdíly mezi počtem nezaměstnaných podle mezinárodní definice a mezi počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání jsou podrobněji vysvětleny v navazující výše uvedené publikaci ČSÚ.

Další informace, přílohy – analýzu, grafy, tabulky najdete na stránce ČSÚ.

Zdroj: Český statistický úřad

Komerční sdělení