Poradna: Spolupracující manželka a minimální pojistné

štítek Poradna čtení na 2 minuty

foto: Canva, ilustrační fotografie

Jan: V podnikání mi pomáhá manželka jako spolupracující osoba. Letos mám nižší zisky než v dřívějších letech. Když na ni převedu část příjmů a výdajů, tak mi vychází nižší pojistné než minimální. Mohou spolupracující manželé platit méně na sociálním a zdravotním pojištění?

Reklama

Reklama text pokračuje pod reklamou

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti, což je dle dotazu Váš případ, musí být vždy zaplaceno alespoň minimální roční sociální a zdravotní pojištění, bez ohledu na případný velmi nízký zisk či dokonce ztrátu. Díky využití institutu spolupráce tedy nemůžete zaplatit nižší částku na sociálním a zdravotním pojištění, než činí minimální roční povinné pojistné. Minimální roční sociální a minimální zdravotní pojištění se platí, když skutečný vyměřovací základ (polovina hrubého zisku) je nižší než právě minimální roční vyměřovací základy.

  • Minimální vyměřovací základ pro platbu zdravotního pojištění při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2022 činí 233466 Kč, minimální roční zdravotní pojištění je 31518 Kč (233466 Kč × 13,5 %).
  • Minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2022 činí 116736 Kč, minimální roční sociální pojištění je 34087 Kč (116736 Kč × 29,2 %).

Nižší pojistné platit nemůžete

Když tedy po převodu části příjmů a části výdajů na manželku bude Váš hrubý zisk nižší než 233466 Kč, tak stejně bude Vaše minimální roční zdravotní pojištění 31518 Kč a pokud bude Váš hrubý zisk nižší než 116736 Kč, potom by se v minimální výši platilo nejenom zdravotní pojištění, ale i sociální pojištění.

Na doplnění uvádím, že pokud je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem i pro Vaši manželku, tak by musela minima dodržet i ona. Pravděpodobně tomu tak však nebude, protože institut spolupráce je výhodný hlavně v případě, že pro manželku (manžela) je samostatná výdělečná činnost vedlejší samostatnou výdělečnou činností a sociální i zdravotní pojištění se v takovém případě počítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu (sociální pojištění se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu).

Reklama text pokračuje pod reklamou

Petr Gola

Reklama

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí