Odpustí-li ECB dluhy, co bude dál?

štítky Koronavirus Měnová politika čtení na 2 minuty

foto: Pixabay, ilustrační fotografie

Odpuštění dluhů v eurozóně není nová myšlenka, objevovala se již v souvislosti s řeckou krizí. Ekonomové a politici tuto teorii znovu oprašují, protože v případě koronaviru bude daleko více států, které se ocitnou v těžké situaci. Navíc se budou moci odvolávat na pandemii. Jak by to tedy dopadlo?

Reklama

Reklama text pokračuje pod reklamou

Zelená podmínka

I když nepanuje shoda mezi ekonomy, Evropskou centrální bankou (ECB) a politiky na téma odpuštění dluhů, všichni jsou naopak zajedno v tom, že podmínkou odpuštění dluhu je, aby země investovala do zelené energie. Do jisté míry se může jednat otázku ideologickou, a sice zda zelenou energii vlastně potřebujeme, nebo ne. Důležitější však je najít oblast ekonomického růstu. A v tom je právě zakopaný pes. Dluh sám o sobě není pro ECB problém, protože může natisknout tolik peněz, kolik bude potřebovat. Potíž je však v tom, jak dosáhnout hospodářského růstu. A právě to by měl zajistit přechod na zelenou energii.

Růst v eurozóně

Klíčová otázka tedy bude, zda se v unavené Evropě podaří nastartovat růst. Tvrdá fakta bohužel hovoří proti. Růst HDP je přímo navázaný na spotřebu energie. Ta zase neúprosně závisí na stáří populace. Demografie eurozóny není na tom nejlíp. Z dlouhodobého hlediska bude těžké tento trend změnit. Pokud nepřijde nový technický objev jako byl například internet, který by vytvořil nová pracovní místa nebo nastartoval ekonomiku, bude to mít Evropa a s ní i euro velmi těžké.

Německý sen: slabé euro

Pokud by došlo ke shodě a nakonec se určitá část dluhu smazala, vedlo by to k dlouhodobému oslabení eura. To by jistě nahrálo exportu eurozóny. Jenomže nejvíc z celé EU vyváží Německo. Naproti tomu zemím jako Francie a Itálie, které naopak dováží, by se obchodní bilance posunula více do záporu. Prodražila by se jim především ropa. Ekonomika eurozóny by se v podstatě vrátila do předkoronavirových kolejí. Německo by čím dál více bohatlo, avšak na úkor Francie a jižních států. Tento ekonomický tlak by jistě vyústil v politickou krizi nebo v sociální nepokoje. Pokud by k oslabení eura došlo, byla by to však paradoxně dobrá zpráva pro českou ekonomiku, která je exportní a silně vázaná na Německo.

Reklama text pokračuje pod reklamou

Matěj Široký

Reklama

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí