Jak hospodaří země EU?
čtení na 3 minuty
Členské země Evropské unie se potýkají s rostoucím zadlužením. Splácení veřejného dluhu bude v budoucnu ovlivňovat ekonomiku a každodenní život lidí každé země. Tlak na státní rozpočet bude stoupat. Legislativní opatření budou muset směřovat i ke snižování výdajů. Vlastní zodpovědnost občanů za životní úroveň v důchodu, nemoci nebo dočasné nezaměstnanosti poroste.
Dle konvergenčních kritérií nesmí být mimo jiné podíl státního deficitu na HPD vyšší než 3 % a podíl veřejného dluhu nesmí překročit 60 %. Veřejné finance musí splňovat tyto dvě podmínky, aby mohla daná země přijmout euro.
Související
Státní rozpočet za rok 2013
Rozpočtové saldo se vypočítává jako rozdíl mezi státními příjmy a státními výdaji během roku. Když jsou státní příjmy nižší než státní výdaje, tak hovoříme o deficitním financování. Jestliže jsou příjmy vyšší než výdaje, tak mluvíme o finančním přebytku. Z členských zemí Evropské unie hospodařily za rok 2013 dle publikace „Statistisches Jahrbuch 2014 (Das Statistische Bundesamt BRD)“ nejlépe tyto země: Lucembursko (přebytek 0,1 %) a Německo (vyrovnaný rozpočet). Všechny ostatní členské země EU vykázaly rozpočtový deficit.
- Nejvyšší rozpočtový deficit byl ve Slovinsku (14,7 %), Řecku (12,7 %), Irsku (7,2 %), Španělsku (7,1 %), Velké Británii (5,8 %), Kypru (5,4 %), Chorvatsku (4,9 %), Portugalsku (4,9 %), Polsku a Francii (4,3 %). Itálii (3,0 %),
- Roční deficit pod tříprocentní hranici vykázaly tyto státy: Slovensko a Malta (2,8 %), Belgie (2,6 %), Nizozemí (2,5 %), Rumunsko (2,3 %), Litva (2,2 %), Maďarsko (2,2 %), Finsko (2,1 %), Bulharsko (1,5 %), Česko (1,5 %), Rakousko (1,5 %), Švédsko (1,1 %), Lotyšsko (1,0 %), Dánsko (0,8 %), Estonsko (0,2 %).
Problém stoupajícího veřejného dluhu
Hrubý veřejný dluh je definován jako celkový hrubý dluh celého veřejného sektoru (ústřední vládní instituce, místní veřejné instituce (např. kraje, obce), sociálního pojištění (včetně případně zdravotních pojišťoven), příslušných fondů. Deficitní hospodaření má tedy za následek růst veřejného dluhu. Ekonomická krize v roce 2008 měla za následek nárůst veřejného dluhu ve vyspělých zemích světa.
- Nejnižší veřejný dluh z členských zemí EU vykazovaly ke konci roku 2013 dle publikace „Statistisches Jahrbuch 2014 (Das Statistische Bundesamt BRD)“ tyto státy: Estonsko (10 % k HDP), Bulharsko (18,9 % k HDP), Lucembursko (23,1 %), Lotyšsko (38,1 % k HDP), Rumunsko (38,9 % k HDP), Litva (39,4 %), Švédsko (40,6 % k HDP), Dánsko (44,5 % k HDP), Česko (46,0 % k HDP), Slovensko (55,4 % k HDP), Polsko (57 % k HDP) a Finsko (57 % k HDP).
- Uprostřed pomyslného žebříčku najdeme Chorvatsko (67,1 % k HDP), Slovinsko (71,7 % k HDP), Maltu (73,0 k HDP), Nizozemí (73,5 % k HDP), Rakousko (74,5 % k HDP), Německo (78,4 % k HDP) a Maďarsko (79,2 % k HDP).
- Nejvyšší veřejný dluh vykazují tyto země: Velké Británie (90,6 % k HDP), Francie (93,5 % k HDP), Francie (93,5 % k HDP), Španělsko (93,9 % k HDP), Španělsko (93,9 % k HDP), Belgie (101,5 % k HDP), Kypr (111,7 % k HDP), Irsko (123,7 % k HDP), Portugalsko (129 % k HDP), Itálie (132,6 % k HDP) a Řecko (175,1 % k HDP).
Vysoké veřejné dluhy
Jedním z důvodů, proč klesá ve vyspělých zemích světa poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou, je mimo demografických změn i nárůst veřejných dluhů. Vyspělé země snažící se snižovat veřejný dluh musí omezovat i státní výdaje. Náklady na všechny důchody přitom tvoří významnou část ročních státních výdajů. I narůstající veřejný dluh je pro mladé lidi signálem, že úloha vlastních investic a spoření na důchod rok od roku poroste.
