Prevence a zdravý rozum. To jsou tři základní slova pro klidný život bez soudních sporů

Právníci nejsou zrovna oblíbení a často se na ně lidově řečeno nadává. Proč myslíte, že tomu tak je?

Právníci jsou stejní jako všichni ostatní lidé. Měli by být samozřejmě vzdělaní, zkušení a mravní, ale jsou to také „jen“ lidé, jsou také součástí naší společnosti. A ta je taková, jaká je. Já jsem rozená optimistka, snažím se kolem sebe vidět převahu slušných lidí. To stejné platí pro mé kolegy a známé z branže. Právníci jsou tedy stejní jako my všichni. A těch dobrých je o hodně víc než těch špatných.

Je advokát – kromě zákona a svého svědomí – vázán ještě něčím?

Advokát je samozřejmě vázán pokyny svého klienta a je mu také povinen svou mlčenlivostí. Proto vždy sleduji s velkým znepokojením, když má být tato mlčenlivost, například vůči exekutorům, prolamována. Již od dob starého Říma měli obžalovaní či strany soudního sporu možnost radit se s advokátem dle svého výběru. Možnost poradit se v těžké situaci s někým, kdo je na mé straně, je podstatou vztahu advokáta s klientem a v širším měřítku i hlavním znakem moderního státu vůbec. Proto existují případy – u nás např. v trestních či některých správních věcech – kdy je povinností mít advokáta, a pokud jej dotyčný nemá, tak je mu přidělen.

V médiích často slýcháváme o neutěšeném stavu české justice. Hovoří se o dlouhých čekacích dobách, „justičních mafiích“, boji mezi tím a oním. Jaký je vlastně stav české justice z pohledu zainteresovaného odborníka? A jaké je to v porovnání s jinými zeměmi Evropy?

Upřímně řečeno, stav české justice není vůbec tak špatný, a to ani ve srovnání se zeměmi západní Evropy. Jistěže tam plno věcí funguje lépe než u nás. Zejména soudní judikatura je sjednocená a propracovaná, takže rozhodnutí soudů jsou předvídatelnější. Ani z hlediska lhůt a délky trvání sporů na tom nejsme nikterak špatně. Dále je velkou výhodou, že u nás máme zdarma na internetu dostupný obchodní rejstřík, částečně i katastr nemovitostí, insolvenční řízení je možné sledovat dálkově do detailu a mnoho dalšího. Souhrnně musíme určitě kritizovat někdy dost závažné nedostatky, ale opatrný optimismus je na místě.

Proč je tedy u nás justice vnímána často tak negativně?

Jednou z hlavních příčin je nedůvěra v nezávislost soudů. Podle studie Evropské komise z loňského roku se v žebříčku důvěry v nezávislost soudů umístili Češi na šestém místě od konce, ve světovém srovnání pak na 75. příčce ze 144 sledovaných států. Německo, které je s námi v ostatních parametrech soudního systému srovnatelné, je v tomto žebříčku na zcela opačné straně. Síla důvěry v nezávislost soudnictví vynesla Němcům čtvrtou příčku v rámci EU, a dokonce sedmou ve světovém porovnání. Přičteme-li k těmto číslům také utkvělý pocit Čechů, že většina právníků jsou předražení paraziti na lidském neštěstí, dostává neochota pouštět se do soudních pří jasnější kontury.

Nestojí za touto neochotou také fakt, že lidé nevědí, co mají dělat, když se chtějí či potřebují soudit? Existuje nějaká snadná rada či zapamatovatelný postup?

Myslím si, že v tomto ohledu je to podobné jiným situacím, například nákupu auta. Mohu auto vybírat sama, obezřetně a svědomitě, ale pokud nejde o nákup nového vozu, bez konzultace s někým zasvěcenějším se prostě neobejdu. Vždy bych tedy radila konzultaci s právníkem, který upozorní na běžná úskalí a postupy, abychom se vyvarovali zbytečných nedorozumění a chyb. Moje doporučení tedy zní: jde-li o nějakou vyšší sumu nebo hodnotu, vždy konzultovat s právníkem.

Co má člověk dělat, aby se nedostal do situace, kdy soud je jedinou cestou?

Samozřejmě je zde otázka „prevence“, stejně jako v jiných oborech, zcela zásadní. Pokud pracuji denně na počítači, ale svá data nijak nezálohuji a harddisk vypoví službu, mohu rychle zažít velkou noční můru. Zrovna tak když začnu podnikat, ale smlouvy sepisuji rychle podle okopírovaných vzorů z internetu, koleduji si o velký průšvih. Až 90 % běžných problémů lze vyřešit právě pečlivou přípravou všech smluv a dokumentů. Není to práce zábavná, souhlasím, ale ze zkušenosti mohu říci: vyplatí se to.

Prevence je tedy důležitá především při podnikání?

Na první pohled se může zdát, že tomu tak je. Mnohdy ovšem nastávají dramatičtější a emocionálně vypjatější situace v osobních vztazích, třeba v rámci rodiny. Rodině se sice velmi obtížně říká ne, přesto i zde je na místě velká obezřetnost. I u půjček v rodině je třeba použít selský rozum a jednoduchou matematiku: Z čeho bude dotyčný půjčku splácet? Má nějaké zajištění pro případ, že by se dostal do zdravotních problémů? Jaké budou dopady jeho případných problémů na můj život? Pokud se po tomto zvážení rozhodnu svému bližnímu půjčku poskytnout, nikdy bych to neměl dělat jen na dobré slovo. Minimálně bychom měli dbát na to, aby byl obsah smlouvy zachycen písemně.

Pokud někdo váhá, zda jít, či nejít k soudu, co by měl uvážit?

Ve své praxi obecně kladu svým klientům několik základních otázek, podle kterých je poté možné se rozhodnout, zda se do soudního procesu pouštět, či nikoliv. Nárok je nutné posuzovat především dle jeho reálnosti. Musí se tedy zjistit, zda jsou jednotlivé skutečnosti, na kterých je nárok založen, v příčinné souvislosti s jeho vznikem. Dalším, neméně důležitým kritériem je pak prověření platební schopnosti žalovaného. Vyhraný proces se totiž vyplatí právě tehdy, pokud je žalovaný schopen také svou povinnost splnit.

Pokud se již dostanu do situace, kdy musím svá práva vymáhat soudní cestou, ale současně nemám finance na vedení sporu, co mohu dělat?

V této situaci se nachází mnoho podnikatelů i občanů. Někteří to vzdají předem a do soudu se ani nepouštějí. Možností je samozřejmě také půjčka či úvěr, ty ovšem i v případě neúspěchu musíte splácet, a mnohdy se tak dostanete do ještě složitější finanční situace. I na českém trhu je však již možné využít možnosti externího financování soudních sporů, které rozhodování o zahájení či nezahájení soudního sporu značně usnadňuje.

Závěrem nám prosím stručně popište to hlavní: co to externí financování soudních sporů je a jaké jsou jeho hlavní výhody.

Externí financování soudních sporů je řešením v případě, kdy nemám dostatečné prostředky pro vedení soudního sporu a zároveň si nechci brát úvěr ani půjčku, kterou bych musel splácet v případě úspěchu i neúspěchu. Jedná se o již běžnou podnikatelskou investici, jejíž návratnost nastává v okamžiku dosažení výnosu. V případě neúspěchu tedy investor nese plné riziko nákladů a vy se nemusíte starat ani o částečnou úhradu vlastních vynaložených nákladů řízení ani o částku, která by se musela uhradit protistraně na její náklady řízení. Pouze ve chvíli, kdy se podaří dosáhnout výnosu, náleží investorovi procentuální podíl z něj.

Tiskové oddělení Dům financí