Zvýšení hrubé mzdy o tisícovku pohledem zaměstnance a zaměstnavatele

Na sociálním pojištění odvádí zaměstnanec 6,5 % z hrubé mzdy a na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy. Na dani z příjmu potom do hrubé mzdy ve výši 141764 Kč 15 % z hrubé mzdy a z hrubé měsíční mzdy nad 141764 Kč 23 %. Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 9 % na zdravotním pojištění z hrubé mzdy a 24,8 % na sociálním pojištění z hrubé mzdy.

Související

Jak vysoká je průměrná mzda?

Hrubá mzda a mzdové náklady nejsou totéž

Zaměstnavatelé v praxi sjednávají se zaměstnanci hrubou mzdu, přičemž jejich skutečné mzdové náklady jsou právě díky povinným odvodům na sociálním a zdravotním pojištění vyšší o 33,8 %. Při zvýšení hrubé mzdy zaměstnanci o 1000 Kč tedy stoupnou mzdové náklady zaměstnavateli o 1338 Kč.

Zaměstnance zajímá čistá mzda

Pro zaměstnance je nejdůležitějším mzdovým údajem výše jejich čisté mzdy, kterou dostávají od zaměstnavatele na bankovní účet a za kterou mohou nakupovat zboží a služby dle svého uvážení. Čistá mzda je oproti hrubé mzdě (až na výjimky u zaměstnanců s nízkou mzdou a více dětmi) díky daňovým odvodům nižší. Při zvýšení hrubé mzdy o 1000 Kč odvedou zaměstnanci více na zdravotním pojištěné o 45 Kč a více na sociálním pojištění o 65 Kč. Jestliže zaměstnanci již vyčerpali všechny daňové slevy při výpočtu čisté mzdy při nižší hrubé mzdě, potom odvedou více na dani z příjmu fyzických osob o 150 Kč (počítáme, že měsíční hrubá mzda je nižší než 141764 Kč). Při zvýšení hrubé mzdy o 1000 Kč jim tak v praxi stoupne čistá mzda o 740 Kč.

Závěrem

Ve většině případů tedy při zvýšení hrubé mzdy o 1000 Kč stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele o 1338 Kč a čistá mzda zaměstnance jen o 740 Kč. Rozdíl mezi mzdovými náklady a čistou mzdou ve výši 598 Kč tvoří daně ze mzdy.

Petr Gola