Zdanění dohod

štítky Daně Právo Zaměstnání čtení na 3 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Mimo jednoduchou administrativu je velkou výhodou dohod konaných mimo pracovní poměr nižší zdanění. Především u dohody o provedení práce může zaměstnavatel i zaměstnanec významně ušetřit. Při dodržení zákonného limitu 10 000 Kč se totiž z dohody neplatí povinné pojistné.

Při práci na základě dohody o provedení práce je nutné pamatovat na skutečnost, že od letošního roku se povinné pojistné z dohody o provedení práce neplatí pouze do měsíčního příjmu 10 tisíc Kč. Na tento limit je potřeba pamatovat, protože několik stokorun navíc, znamená vyšší daňovou povinnost.

  • Především pro zaměstnavatele se jedná o důležitou skutečnost, neboť zaměstnavatelé odvádějí na povinném pojistném za své zaměstnance 34 % z jejich hrubé mzdy. Při sjednané odměně 9 000 Kč tak činí úspora 3 060 Kč, což jistě není nezanedbatelné.
  • Zaměstnanec odvádí na pojistném v souhrnu 11 % (4,5 % na zdravotním pojištění a 6,5 % na sociálním pojištění). Při odměně 9 000 Kč činí úspora 990 Kč, což je jistě příznivé.

Kdy se neplatí pojistné u dohody o pracovní činnosti?

I z dohody o pracovní činnosti se při dodržení zákonného limitu neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. V případě, že je odměně v letošním nižší než 2 500 Kč, tak se neplatí povinné sociální a zdravotní pojištění ani z dohody o pracovní činnosti.

Podepsáno prohlášení či nikoliv?

Míra a způsob zdanění se liší, zdali zaměstnanec podepíše či nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Když není podepsáno prohlášení k dani, tak zaměstnanec nemůže uplatnit daňovou slevu na poplatníka a daňová povinnost je vyšší.

Prohlášení k dani může zaměstnanec v daném měsíci podepsat vždy pouze u jednoho zaměstnavatele. Při souběhu dvou zaměstnání je možné mít podepsané prohlášení pouze u jednoho zaměstnavatele. V praxi si občané často na dohodu pouze přivydělávají, proto zde nemají prohlášení k dani podepsáno, daň si již sníží o slevu na dani v hlavním pracovním poměru, takže o nic nepřijdou. Podívejme se na praktické příklady. Ve všech 4 variantách budeme počítat s odměnou 9 000 Kč.

Dohoda o provedení práce

V obou případech je měsíční odměna nižší než 10 000 Kč, proto neodvádí zdravotní a sociální pojištění ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. U odměny nad limit by se i u dohody o provedení práce odvádělo sociální i zdravotní pojištění, zdanění by stouplo.

a) Není podepsáno prohlášení k dani

  • dohodnutá odměna 9 000 Kč
  • daň z příjmu (15 %) 1 350 Kč
  • čistá mzda 7 650 Kč
  • celkové firemní mzdové náklady 9 000 Kč

b) Je podepsáno prohlášení k dani

  • dohodnutá odměna 9 000 Kč
  • daň z příjmu (15 %) 0 Kč

(od zálohy na daň ve výši 1 350 Kč musíme odečíst měsíční slevu na poplatníka 2 070 Kč, daň je proto nulová)

  • čistá mzda 9 000 Kč
  • celkové firemní mzdové náklady 9 000 Kč

Dohoda o pracovní činnosti

a) Není podepsáno prohlášení

  • dohodnutá odměna 9 000 Kč
  • superhrubá mzda (zaokrouhleno) 12 100 Kč
  • daň z příjmu (15 % ze superhrubé mzdy) 1 815 Kč
  • zdravotní pojištění (4,5 % z příjmu) 405 Kč
  • sociální pojištění (6,5 % z příjmu) 585 Kč
  • čistá mzda 6 195 Kč
  • celkové mzdové náklady zaměstnavatele 12 060 Kč

b) Je podepsáno prohlášení

  • dohodnutá odměna 9 000 Kč
  • superhrubá mzda 12 100 Kč
  • záloha na daň (15 % ze superhrubé mzdy) 0 Kč

(od zálohy na daň ve výši 1 815 Kč musíme odečíst měsíční slevu na poplatníka 2 070 Kč, daň je proto nulová)

  • zdravotní pojištění (4,5 % z příjmu) 405 Kč
  • sociální pojištění (6,5 % z příjmu)  585 Kč
  • čistá mzda 8 010 Kč
  • celkové mzdové náklady zaměstnavatele 12 060 Kč

Petr Gola

Další články k tématu Jak na dohody?

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí