Investiční rizika a jejich diverzifikace
štítky Investování Studium čtení na 3 minuty | přečteno 5×
V minulém díle jsme si popsali, jaké jsou druhy otevřených podílových fondů, co mají společného a čím se liší. To, co všechny fondy spojuje, je investiční riziko. A právě investičním rizikům, o tom, jaké známe typy a jak je můžeme diverzifikovat (rozkládat, snižovat), se budeme věnovat v dnešním článku.
Nejprve si definujme pojem investiční riziko. Zjednodušeně lze říci: za investiční riziko považujeme míru pravděpodobnosti, že se sníží hodnota investice.
Investičních rizik je celá řada. Na začátku si pro zjednodušení uvedeme příklad, který nám pomůže se jednoduše v dané problematice zorientovat. Vezměme si českého investora, který bude investovat do akcií českých firem na českém trhu v české koruně. Akcie těchto společností bude kupovat na burze a akcie budou likvidní. Když zanedbáme inflaci, tak nám vykrystalizují dvě základní investiční rizika. Jsou to:
- Riziko volatility (tržní riziko) – Projevuje se vždy, když máme ve svém portfoliu libovolné množství cenných papírů (akcií, dluhopisů) stejného druhu, odvětví, regionů apod. Tehdy je jedno, zda máme akcie jedné firmy, nebo více firem. Riziko volatility (kolísání trhů) působí na všechny podobně. Do této kategorie se řadí i rizika výkyvů ekonomiky, přírodní katastrofy, politické převraty atd. Riziko volatility lze tedy diverzifikovat pouze investováním do různých investičních příležitostí (např. do akcií (firem různých odvětví), do dluhopisů (různých států), do finančních derivátů, komodit, nemovitostí apod.).
- Kreditní riziko – U kreditního rizika naopak nezáleží na typu cenných papírů, do kterých investujeme, ale na množství jednotlivých institucí, jejichž cenné papíry vlastníme. Čím více cenných papírů od různých společností máme, tím menší riziko nám hrozí. Jednoduchý příklad: Když investujeme své finanční prostředky do akcií jedné společnosti, je kreditní riziko naší investice nesrovnatelně vyšší, než když ve své portfoliu máme akcie desítek firem.
Je evidentní, že když máme v portfoliu nízký počet společností, tak kreditní riziko výrazně zvyšuje celkové investiční riziko. Tzn., pakliže sázíme tzv. „na jednu kartu“, zbytečně vystavujeme svou investici riziku možné ztráty, přitom lze velmi snadno kreditní riziko snížit nakoupením více společností do portfolia. Naproti tomu při počtu desítek firem v portfoliu se kreditní riziko minimalizuje (krach jedné firmy v portfoliu významně neovlivní celkovou hodnotu portfolia) a převládá riziko volatility. To již nelze diverzifikovat dalším dokupováním akcií jiných společností, ale je třeba nakupovat např. jiné druhy cenných papírů.
S investicemi samozřejmě souvisí celá řada dalších investičních rizik. Z další významných to jsou například:
- Měnové riziko – Toto riziko jsme nuceni podstoupit při investování v cizí měně. Jde o nebezpečí, že zahraniční měna, v níž je aktivum denominováno, se během investičního období znehodnotí oproti domácí měně a díky tomu klesne výnos investice vyjádřený v domácí měně.
- Úrokové riziko – Toto riziko podstupujeme, když může výnos naší investice ovlivnit růst úrokových sazeb (typickým příkladem jsou dluhopisy).
- Riziko likvidity – Toto riziko podstupujeme, když do svého portfolia nakupujeme například akcie, jež se obchodují s nízkými obraty. Když bychom tudíž v určitém čase potřebovali akcie prodat, nemusí být po nich na trhu dostatečná poptávka.
- Riziko inflace – Inflace (znehodnocení peněz) nám ukrajuje výnos z investice. Abychom si vypočítali reálný zisk z investice, musíme míru inflace odečíst. Je třeba si rovněž uvědomit, že při větším růstu inflace klesá kupní síla investice.
Investičních rizik je mnoho. Abychom naši investici ochránili, je naším úkolem tato rizika diverzifikovat, minimalizovat. Velmi efektivním nástrojem, jak tato rizika výrazně snížit, je metoda, které se budeme věnovat v příštím vydání. Je to metoda tzv. „pravidelného investování“.
