Hospodářská komora vítá rozhodnutí senátorů zachovat karenční dobu. Není důvod rušit to, co se prokazatelně osvědčilo v boji proti fiktivní nemocnosti

Senátoři 20. 12. 2018 odmítli zrušení karenční doby. Návrh na její zrušení dlouhodobě kritizovala Hospodářská komora České republiky. Podle ní by navíc ani kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu nevyvážila finanční a personální dopady na zaměstnavatele.

Zrušením karenční doby by podle propočtů Hospodářské komory mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost vzrostly na 5 miliard korun ročně, na což někteří senátoři upozorňovali. Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadují někteří členové Hospodářské komory zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta.

Zrušení karenční doby se dostalo do Senátu navzdory kritice Hospodářské komory. Ta připomíná, že karenční doba má prokazatelně pozitivní vliv vůči fiktivní nemocnosti, systém nemocenského pojištění byl před zavedením karenční lhůty zřejmě ze všech sociálních systémů zavedených od počátku 90. let v ČR tím nejvíce zneužívaným.

Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v ČR.

Rovněž údaje okresních správ sociálního zabezpečení potvrzují souvislost míry pracovní neschopnosti například s prázdninami a různými volny, která jsou udělována třeba školákům. To vedlo k rekordním mírám pracovní neschopnosti, v některých letech, např. v letech 2001 až 2003, dosahovala až 6,8 %. Přirozená míra pracovní neschopnosti se přitom ve vyspělých zemích EU pohybuje mezi 4 až 4,5 %.

Karenční doba přitom není český unikát, je zavedena ve většině členských zemí EU. U nás byla zavedena Taafeho reformou v 90. letech 19. století, existovala i po vzniku Československa a zrušena byla až komunisty.

Hospodářská komora také připomíná, že samotní zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 nehradí. Placení nemocenského pojistného a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo znovuzavedením karenční lhůty totiž zrušeno. Zaměstnanec dnes ze své mzdy hradí pouze zdravotní pojištění, ze kterého ale není hrazena nemocenská, nýbrž ošetření u lékaře. Nemocenské pojištění za zaměstnance dnes hradí pouze zaměstnavatelé.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v listopadu vyzval dopisem předsedu vlády Andreje Babiše, aby vláda v souvislosti s opatřeními proti zaměstnavatelům, jako je další zvýšení minimální mzdy nebo právě snaha o zrušení karenční doby, vyhověla pěti bodům, které mají za cíl mj. ulevit zaměstnavatelům od vysoké odvodové zátěže, nezatěžovat je dalšími náklady či zmírnit dopady akutního nedostatku zaměstnanců, tedy aby:

  1. se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří přímou ani nepřímou změnu žádného ustanovení zákoníku práce, pokud s takovouto změnou nevysloví souhlas zaměstnavatelé;
  2. vláda stanovila jako krátkodobé řešení kritického nedostatku zaměstnanců pro rok 2019 souhrnnou roční kvótu pro zaměstnávání zahraničních pracovníků ze třetích zemí prostřednictvím zvláštních, vládou organizovaných programů v počtu 50 tisíc osob;
  3. vláda ještě v průběhu roku 2019 prosadila snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení, placeného zaměstnavateli alespoň o 0,5 procentního bodu, čímž by došlo ke snížení neúměrně vysokého odvodového zatížení zaměstnavatelů;
  4. vláda podpořila zrušení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnanců, a vyměřovacím základem tak byla faktická mzda, čímž by se odstranilo existující znevýhodnění zkrácených úvazků;
  5. vláda urychlila náběh plnohodnotného fungování e-neschopenky co nejdříve po 1. červenci 2019.

23. prosince 2018 8:50:54

Reklama

Témata

Finance a my

Máme před Vánoci, a proto jsme si pro vás připravili netradiční téma: finančně-ekonomické testy....

Podnikatelské úvěry

Financování podnikání prostřednictvím bank je běžným způsobem získání prostředků ať už pro...

Pojištění automobilů

Povinné ručení či havarijní pojištění jsou nástroje, kterými můžeme efektivně ochránit náš...

Daně z prodeje bytu, domu

Při splnění zákonných podmínek se z prodeje bytu nebo domu daň z příjmu fyzických osob neplatí....

Nemocenské dávky

Nemocenské dávky slouží k finančnímu zajištění v době, kdy z důvodu nemoci, mateřstí nebo péče o...

Reklama
Reklama

Evidence na úřadu práce

Nezaměstnanost v ČR

Evidence na úřadu práce se vyplatí i kvůli jednomu měsíci. Kolik si lze na úřadu práce přivydělat a jak se počítá podpora v nezaměstnanosti v roce 2019?

Otevřete téma

Reklama

O webu DůmFinancí.cz | Inzerce | Loga

Užitečné: Seznam finančních úřadů | Aktuální kurzovní lístek ČNB

Partneři: Finanční poradenství | poradci-sobě.cz | Roští.cz | Bankovní poplatky.com | Moje poplatky.cz


Všechny materiály © Copyright 2006 - 2019 DůmFinancí.cz (dumfinanci.cz ). Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1802-5153. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Ekonomický portál DůmFinancí.cz vydává společnost FINFOCUS, s.r.o., Smluvní podmínky , Soukromí
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o.