Daňové přiznání není záležitostí pouze živnostníků
štítek Daně čtení na 4 minuty
Podání daňového přiznání je samozřejmostí pro živnostníky, v praxi však mají v některých případech povinnost jej sami podávat i zaměstnanci, ženy na rodičovské dovolené nebo důchodci. Kdo tedy musí za rok 2015 podat daňové přiznání?
Za většinu zaměstnanců vyřizuje daňové záležitosti zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. V některých případech o něj však zaměstnanci svého zaměstnavatele požádat nemohou a musejí si tak sami podat daňové přiznání. K jeho vyplnění potřebují zaměstnanci od všech svých zaměstnavatelů potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015. Tento doklad je nedílnou součástí podávaného daňového přiznání. Základní termín pro podání daňového přiznání za rok 2015 je do 1. dubna 2016, v případě jeho zpracování daňovým poradcem se lhůta prodlužuje do 1. července.
Související
Ostatní zdanitelné příjmy nesmí překročit 6 000 Kč
O provedení ročního zúčtování daně nemohou požádat svého zaměstnavatele ti zaměstnanci, kteří mají za rok 2015 mimo příjmy ze zaměstnání i jiné zdanitelné příjmy nad 6 000 Kč. Zatímco zaměstnanci přivydělávající si vlastní samostatnou výdělečnou činností si na své daňové povinnosti zpravidla myslí, zaměstnanci mající příjmy z kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatních příjmů někdy na podání daňového přiznání zapomínají. „Povinnost podat daňové přiznání nevzniká při příležitostných příjmech během roku 2015 do 30 000 Kč. Pro příležitostný příjem však není možné mít živnostenský list, musí se jednat o jednorázové činnosti a služby,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Samostatná výdělečná činnost zaměstnanců
Každoročně stoupá počet zaměstnanců, kteří si během zaměstnání přivydělávají vlastní samostatnou výdělečnou činností. V takovém případě je nutné podat za rok 2015 nejen daňové přiznání, ale i přehledy o příjmech a výdajích pro místně příslušnou OSSZ (Okresní správu sociálního zabezpečení) a příslušnou zdravotní pojišťovnu. „V daňovém přiznání se uvádějí všechny zdanitelné příjmy, tedy příjmy ze zaměstnání i příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V přehledech o příjmech a výdajích se ovšem uvádějí pouze příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ze zaměstnání nikoliv,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Jak je to při práci pro dva zaměstnavatele?
Zaměstnanci, kteří alespoň po nějakou část roku 2015 pracovali současně pro dva zaměstnavatele, a v jednom měsíci jim byla odvedena zálohová daň z příjmu z obou zaměstnání, musejí daňové přiznání rovněž podat. V praxi k takové situaci dochází například tehdy, když se zaměstnanci podaří rychle najít nové zaměstnání v měsíci během výpovědní doby, a po krátkou dobu tak pracuje pro dva zaměstnavatele současně. Zaměstnanec, který si přivydělával během roku prací na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně, přičemž mu byla z odměny odvedena srážková daň, nemusí kvůli práci na dohodu podávat daňové přiznání. V některých případech však může být výhodné zahrnout do daňového přiznání příjmy plynoucí z dohody, u níž byla odvedena daň srážkovou daní, neboť může vzniknout nárok na daňovou vratku.
Penzisté a daňové přiznání
Důchody za rok 2015 jsou od daně osvobozeny až do částky 331 200 Kč za rok. Naprostá většina důchodců tedy s daněmi nemá žádné starosti. Výdělečně činní důchodci s nadstandardními příjmy však musejí zdanit celý svůj důchod, jestliže součet jejich příjmů – příjmu ze zaměstnání a dílčích základů daně ze samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu – činí za rok 2015 840 000 Kč a více. „Při takto nadstandardních příjmech je tedy nutné zdanit veškeré příjmy, a tedy i celý důchod, přestože ten by byl samostatně od daně osvobozen,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Daňové povinnosti při ostatních příjmech
Zaměstnanci musejí podat daňové přiznání v některých případech i tehdy, prodají-li kupříkladu nemovitost, movitou věc nebo cenné papíry. Všechny tyto příjmy patří mezi ostatní příjmy dle § 10 zákona o dani z příjmů. Při jejich zdaňování je nutné vyplnit přílohu číslo 2 daňového přiznání. Základem daně je prodejní cena snížená o pořizovací cenu a výdaje související s pořízením. U některých z těchto příjmů je legislativou stanoven časový test, při jehož splnění není potřeba tyto příjmy uvádět do daňového přiznání a zdaňovat. Příjem z prodeje movitých věcí je od daně z příjmů osvobozen s výjimkou vozidla, letadla či lodě, které vlastníte méně než jeden rok. Příjem z prodeje nemovitosti je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen tehdy, pokud uplynuly dva roky od jeho pořízení a pokud v nich po dobu dvou let bezprostředně před prodejem máte bydliště. Pokud v nemovitosti nebydlíte celé dva roky, lze osvobození zachovat, pokud příjmy z prodeje použijete na pokrytí svých bytových potřeb. Není-li splněna podmínka bydliště, pak je příjem z prodeje nemovitosti od daně z příjmu osvobozen ještě tehdy, když mezi nabytím a prodejem uplynula lhůta 5 let.
Od daně z příjmu jsou též osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jejich roční úhrn nepřesáhne 100 000 korun a pokud nebyly cenné papíry zahrnuty do vašeho obchodního majetku. Dále jsou od daně osvobozeny i příjmy z prodeje cenných papírů nabytých po 31.12.2013, držíte-li je déle než tři roky. Jestliže jste cenné papíry nabyli do 31.12.2013 a zároveň váš přímý podíl na základním kapitálu společnosti nepřesáhl během 24 měsíců před prodejem 5 procent, příjmy z prodeje těchto cenných papírů jsou osvobozeny od daně, jestliže je držíte déle než šest měsíců.
