Práce pouze v letních měsících a daně
štítek Daně čtení na 3 minuty
Zaměstnancům pracujícím pouze po část roku 2015 vznikne zpravidla nárok na daňový přeplatek. Podmínkou je zaplacení záloh na dani z příjmu během roku a požádání zaměstnavatele o roční zúčtování daně nejpozději do 15. února nebo podání daňového přiznání. S čím musejí počítat živnostníci, kteří ukončí výdělečnou činnost během roku 2015?
Zaměstnavatelé odvádějí za zaměstnance během roku zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Daňová povinnost za celý rok se následně vyřídí v ročním zúčtování prováděném zaměstnavatelem nebo formou vlastního daňového přiznání. Zaměstnanci nemůže na základě ročního zúčtování daně vzniknout daňový nedoplatek. Je pro něj tedy vhodné požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, pokud tedy nemá zaměstnanec povinnost sám si podat daňové přiznání, to znamená, jedná-li se o zaměstnance s vedlejšími příjmy, například příjmy z pronájmu nebo práce během roku pro dva zaměstnavatele současně.
Související
Kdy vznikne nárok na daňovou vratku?
Nárok na daňový přeplatek zaměstnancům pracujícím pouze po část roku vznikne, pokud zaplatili během roku 2015 zálohy na daň z příjmu fyzických osob a mají u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Jestliže musí zaměstnanec podávat daňové přiznání sám, je potřeba o případný přeplatek výslovně požádat v příslušné kolonce na konci daňového přiznání. Zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou do 10 290 Kč nezaplatí nic na dani z příjmu, v takovém případě tedy nemůže vzniknout nárok na daňový přeplatek. „Základní sleva na poplatníka se uplatňuje u zaměstnanců měsíčně v poměrné výši 2 070 Kč, v daňovém přiznání se uplatní základní sleva na poplatníka vždy v plném rozsahu, tj. ve výši 24 840 Kč, i když práce trvala jen po část roku. Základní sleva na poplatníka se totiž nekrátí, což je důvod pro vznik daňového přeplatku,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Koho požádat o roční zúčtování?
Lidé, kteří byli zaměstnáni pouze po část roku a ke konci roku jsou například v evidenci na úřadu práce nebo se stali studenty či důchodci, přitom mohou mít daňové povinnosti splněny formou zaplacených záloh. Provedení ročního zúčtování daně nebo podání daňového přiznání je pro ně však výhodné, neboť vznikne nárok na daňovou vratku. Zjednodušeně řečeno, obdrží část zaplacené daně zpět. Při práci během roku pro více zaměstnavatelů, kdy se jednotlivé práce mezi sebou nepřekrývaly, někteří občané nevědí, jak danou záležitost řešit. Sami si daňové přiznání podávat nechtějí, protože s tím nemají zkušenosti. „V takovém případě mohou do 15. února 2016 požádat o provedení ročního zúčtování daně posledního zaměstnavatele, podmínkou je, aby nebyla v některých měsících vykonávána práce pro více zaměstnavatelů současně,“ objasňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Poslední zaměstnavatel, který bude za zaměstnance provádět roční zúčtování daně, musí obdržet všechna potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů, které si musí bývalý zaměstnanec sám zajistit.
Vrátit zpět je možné i daň z dohody o provedení práce
Během letních měsíců je oblíbená práce na dohodu o provedení práce. Jestliže je měsíční odměna z DPP vyšší než 10 000 Kč, tak se z ní odvádí záloha na daň z příjmu. Odvedenou zálohu na daň z příjmu je poté možné dostat zpět. Studenti, kteří si na DPP přivydělávali o prázdninách, a byla jim z odměny odvedena daň z příjmu, mohou o provedení ročního zúčtování požádat zaměstnavatele, pro kterého během letních prázdnin pracovali.
Na co si mají dát pozor OSVČ?
Pokud živnostník v roce 2015 ukončil samostatnou výdělečnou činnost a poté nastoupil do zaměstnání nebo pokračuje v zaměstnání, během kterého si samostatnou výdělečnou činností přivydělával, nemůže za něj zaměstnavatel provést roční zúčtování daně za rok 2015. Bývalý živnostník si totiž musí podat daňové přiznání za rok 2015 sám. Od nového zaměstnavatele ovšem bude k jeho vyplnění potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015. Současně bude muset odevzdat přehledy o příjmech a výdajích za rok 2015 na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) a své zdravotní pojišťovně. V přehledech se uvádějí pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti, mzda dosažená v zaměstnání se do nich neuvádí. Ukončení samostatné výdělečné činnosti je potřeba oznámit na všech pověřených institucích. „Někteří živnostníci v praxi při ukončení samostatné výdělečné činnosti během roku zapomenou přehledy odevzdat, což přináší finanční postih ve formě pokuty od obou institucí,“ objasňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
