V mimoevropských zemích je zdanění nižší
čtení na 2 minuty
V Evropě je zdanění práce vyšší než v mimoevropských zemích. Sociální politika v Evropě je propracovaná, což zvyšuje finanční nároky a vytváří tlak na vyšší zdanění. V evropských zemích jsou však vyšší penze, nemocenské dávky, sociální dávky nebo podpora v nezaměstnanosti. Nejnižší efektivní sazba daně je v Chile a Koreji, nejvyšší v Dánsku.
Ve většině vyspělých zemí světa je zavedeno progresivní zdanění, např. v USA se pohybuje federální sazba daně z příjmu od 10 % po 35 %. V zemích s progresivním zdaněním tedy zaplatí občané s nadstandardními příjmy na dani z příjmu fyzických osob efektivně mnohdy výrazně více než zaměstnanci s podprůměrnou mzdou. V některých zemích odvádí zaměstnanci daň z příjmu fyzických osob nejenom na centrální úrovni, ale rovněž na místní úrovni.
Související
Ve světě se efektivní sazba daně liší o desítky procent
- Z vyspělých zemí světa je nejnižší efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v Chile a Koreji (do 5 %).
- Do 10 % je ještě efektivní sazba daně z příjmu u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu např. v Polsku, Japonsku, Izraeli, Mexiku, Řecku nebo Slovensku.
- Do 15 % je efektivní sazba daně z příjmu u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu např. v Česku, Turecku, Francii, Irsku, Kanadě, Lucembursku nebo Velké Británii.
- Do 20 % je efektivní sazba daně u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu např. v Rakousku, Novém Zélandu, Maďarsku, Nizozemí, Estonsku, USA, Německu nebo Španělsku.
- Do 25 % je efektivní sazba daně u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu např. v Belgii, Islandu nebo Dánsku.
Ještě vyšší rozdíly jsou u povinného pojistného
V Česku odvádí zaměstnanec v roce 2014 na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy, dalších 6,5 % odvádí na sociálním pojištění, v souhrnu 11 %. Zaměstnavatel platí za svého zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění, v souhrnu tedy 34 %. Vyměřovací základ, ze kterého se povinné pojistné (sociální i zdravotní pojištění) platí nelze snižovat jako v případě daně z příjmu fyzických osob, stejně tak nelze snížit vypočítané pojistné. Ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa je v Česku povinné pojistné vysoké. Rozdíly jsou vyšší než u efektivní sazby daně z příjmu. V mimoevropských zemích je povinné pojistné nízké.
- Vysoké je v Česku především povinné pojistné placené zaměstnavatelem. Vysoké povinné pojistné znamená, že zvýšení hrubé mzdy zaměstnance o 1 000 Kč, stojí zaměstnavatele 1 340 Kč. Zaměstnanec si přitom finanční polepší pouze o 680 Kč, neboť z hrubé mzdy o 1 000 Kč vyšší musí zaplatit sociální pojištění 65 Kč, zdravotní pojištění 45 Kč a daň z příjmu 210 Kč, počítáme, že již zaměstnanec v plném rozsahu uplatnil slevu na poplatníka.
- Daň z příjmu fyzických osob neplatí zaměstnanci pracující za nízkou mzdu ve většině vyspělých zemí (např. je zavedena nulová sazba daně nebo z důvodu uplatnění nezdanitelné položky nebo slevy na dani), tak povinné pojistné platí i zaměstnanci s nízkou mzdou.
