Dohoda o pracovní činnosti je výhodnou volbou především pro studenty
štítek Zaměstnání čtení na 3 minuty
Studenti, maminky na rodičovské dovolené či důchodci. To jsou skupiny lidí, které si nejčastěji přivydělávají na základě dohody o pracovní činnosti. V praxi využívají zaměstnavatelé tuto dohodu v situaci, kdy rozsah práce překročí 150 hodin za rok a nelze tedy uzavřít dohodu o provedení práce. Jak ale na dohodu o pracovní činnosti? Všechny potřebné informace naleznete v tomto článku.
Dohoda o pracovní činnosti je upravena v § 76 zákoníku práce. Podle dohody o pracovní činnosti může zaměstnanec vykonávat práce jen do poloviny stanovené týdenní pracovní doby, ve smyslu § 79 odst. 1 zákoníku práce přitom stanovená týdenní pracovní doba nesmí překročit hranici 40 hodin týdně. Dodržování sjednaného rozsahu práce (tedy poloviny stanovené týdenní pracovní doby) se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
Dohoda o pracovní činnosti se zpravidla uzavírá na dobu určitou, ovšem lze ji uzavřít i na dobu neurčitou. Tuto dohodu je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. Jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:
- sjednané práce,
- sjednaný rozsah pracovní doby,
- doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Výhody a nevýhody dohody o pracovní činnosti
Pro zaměstnavatele je dohoda o provedení činnosti výhodná, když potřebuje sjednat se zaměstnancem větší rozsah práce než 150 hodin za rok. V ostatních případech uzavírají zaměstnavatelé téměř vždy dohodu o provedení práce. Nevýhodou odměny o pracovní činnosti je totiž skutečnost, že se již z odměny odvádí sociální a zdravotní pojištění, jestliže sjednaná odměna je vyšší než 2 000 korun.
Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti má vyřešen svůj vztah vůči zdravotní pojišťovně i Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Výhodná je dohoda o pracovní činnosti například pro studenty, kteří podepíší u svého zaměstnavatele prohlášení k dani. V tomto případě uplatní při výpočtu daňové povinnosti slevu na poplatníka (1 970 korun měsíčně) i na studenta (335 korun měsíčně). Až do odměny 11 410 korun měsíčně tak neodvádí studenti na dani z příjmu fyzických osob v roce 2011 ničeho. Odvedou pouze 514 korun (4,5 procenta z 11 410 korun) na zdravotním pojištění a 742 korun (6,5 procenta z 11 410 korun) na sociálním pojištění.
Praktický příklad zdanění
Výše „čisté“ mzdy bude záviset na tom, zda bude podepsáno prohlášení k dani či nikoliv.
1) Není podepsáno prohlášení
- dohodnutý příjem 8 000 Kč
- superhrubá mzda 10 720 Kč
- záloha na daň (15 % z 10 800 Kč) 1 620 Kč
- zdravotní pojištění (4,5 % z příjmu) 360 Kč
- sociální pojištění (6,5 % z příjmu) 520 Kč
- čistá mzda 5 500 Kč
- mzdové náklady zaměstnavatele 10 720 Kč
2) Je podepsáno prohlášení
Na stejné období kalendářního roku nesmí být podepsáno prohlášení k dani souběžně pro více zaměstnavatelů. Pracuje-li postupně zaměstnanec pro více zaměstnavatelů (např. leden až červenec pro jednoho a srpen až prosinec pro druhého), tak samozřejmě ano. Jestliže zaměstnanec pracuje souběžně pro více zaměstnavatelů, tak prohlášení k dani podepíše pouze u jednoho z nich. Výhodnější je to u zaměstnavatele, kde má vyšší příjem.
- dohodnutý příjem 8 000 Kč
- superhrubá mzda 10 720 Kč
- záloha na daň 0 Kč (od zálohy na daň 1 620 Kč musíme odečíst měsíční slevu na poplatníka 1 970 Kč, daň je proto nulová)
- zdravotní pojištění (4,5 % z příjmu) 360 Kč
- sociální pojištění (6,5 % z příjmu) 520 Kč
- čistá mzda 7 120 Kč
- mzdové náklady zaměstnavatele 10 720 Kč
