Odvádíme na dani všichni 15 % z příjmu?
štítek Daně čtení na 5 minut
V Česku je zavedena 15% rovná sazba daně z příjmu fyzických osob a příjmy všech občanů tedy podléhají stejné sazbě daně. Přesto se efektivní zdanění pohybuje v Česku od 0 % do 20 %. Kdy neodvedete na dani ničeho? Kdy naopak odvedete efektivně více než 15 % z příjmu?
V mnoha evropských zemích je populární debata, zda je lepší rovná sazba daně z příjmu fyzických osob nebo progresivní zdanění. Přitom i v západní Evropě je zavedena rovná sazba pojistného. V Česku je rovná daň zavedena již od roku 1993. Rovnou daní je totiž myšleno zdravotní a sociální pojištění, kde je do stropu pro platbu pojistného zdanění lineární. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnanec 6,5 %, na zdravotním 4,5 % ze své hrubé mzdy. Efektivní zdanění u pojistného je až do maximálního vyměřovacího základu vždy stejné, což u daně z příjmu fyzických osob neplatí. Jak je to možné? Celková daňová povinnost není závislá pouze na sazbě daně z příjmu fyzických osob, ale na dalších důležitých parametrech (slevách na dani a nezdanitelných položkách). Např. na Slovensku je od roku 2004 zavedena vyšší sazba daně z příjmu fyzických osob než v Česku (na Slovensku je 19%), ale daňovou povinnost mají zaměstnanci na Slovensku nižší. Proč? Na Slovensku je daňovým základem pouze hrubá mzda zaměstnance, v Česku „superhrubá mzda“ (tj. hrubá mzda zvýšená o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem). OSVČ však odvádí na dani méně v Česku než Slovensku, protože OSVČ vypočítávájí daň ze zisku.
Kdy neplatí daň zaměstnanci?
V Česku neplatili bezdětní zaměstnanci zálohu na daň z příjmu fyzických osob v roce 2010 do měsíčního příjmu 10 290 Kč. Důvodem je uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Pro rok 2011 došlo ke snížení slevy na poplatníka o 100 Kč na 1 970 Kč. Na dani z příjmu fyzických osob tak neodvedou ničeho občané do příjmu 9 770 Kč. V tabulce máme uvedeno efektivní zdanění u dalších příjmů v roce 2010 a 2011. Jak vidíme z přiložené tabulky, i když je tedy v Česku zavedena rovná sazba daně, tak s rostoucím příjmem se zvyšuje efektivní zdanění (daňový systém je lehce progresivní). Důvodem je uplatnění slevy na dani.
Efektivní zdanění u zaměstnanců v Česku u jednotlivých příjmů
| Hrubý měsíční příjem | Daň z příjmu 2011 | Efektivní zdanění 2011 | Daň z příjmu 2010 | Efektivní zdanění 2010 |
|---|---|---|---|---|
| 15 000 Kč | 1 045 Kč | 7,0 % | 945 Kč | 6,3 % |
| --- | --- | --- | --- | --- |
| 25 000 Kč | 3 055 Kč | 12,2 % | 2 955 Kč | 11,8 % |
| 50 000 Kč | 8 080 Kč | 16,2 % | 7 980 Kč | 16,0 % |
| 100 000 Kč | 18 130 Kč | 18,1 % | 18 030 Kč | 18,0 % |
zdroj: vlastní výpočty autora
Kdy neplatí daň OSVČ?
Všechny OSVČ uplatní v daňovém přiznání za rok 2010 základní roční slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Zaměstnanci ji uplatňují každý měsíc. Bezdětné OSVČ tak sice podají daňové přiznání, ale jejich daňová povinnost bude nulová až do zisku (rozdílu mezi příjmy a výdaji) ve výši 165 600 Kč za rok 2010. V daňovém přiznání za rok 2011 bude daňová povinnost OSVČ nulová do zisku 157 600 Kč. OSVČ s ročním ziskem milión korun odvedou na dani z příjmu za rok 2010 částku 125 160 Kč (efektivní zdanění 12,5 %). Při zisku milión korun v roce 2011 odvedou OSVČ na dani z příjmu 123 960 Kč (efektivní zdanění 12,4 %).
Rovná sazba daně je i na Islandu
Jinou vyspělou západoevropskou zemí, kde je zavedena rovná sazba daně z příjmu fyzických osob, je Island, kde rovná sazba daně činí 24,10 %. Se započtením 12,97% daně z příjmu plynoucí do místních rozpočtů, činí souhrnná sazba daně z příjmu fyzických osob 37,07 %. Současně je však zavedena vysoká nezdanitelná položka na poplatníka a nízké pojistné. Celkové zdanění na Islandu je ze zemí OECD mírně podprůměrné. Rovná sazba daně z příjmu je tak zavedena především ve východní Evropě (v Bulharsku 10 %, Černé Hoře 15 %, Estonsku 20 %, Gruzii 19 %, Litvě 15 %, Lotyšsku 23 %, Makedonii 10 %, Rumunsku 16 %, Rusku 13 % a Slovenskou 19 % a Ukrajině 15 %).
I v západní Evropě je rovná sazba daně
Ve většině zemí je zavedeno u daně z příjmu fyzických osob více sazeb daně, tzv. progresivní zdanění. Příjmy občanů s nadstandardními příjmy podléhají vyšší sazbě daně. Rozdíly jsou však značné. Mezi zeměmi však existují velké rozdíly v nastavení jednotlivých příjmových pásem. V některých zemích je navíc zavedena i nulová sazba daně (např. i v sousedním Rakousku a Německu). Jsou tak země s progresivním zdaněním a nízkou daňovou povinností (Irsko, Lucembursko, Švýcarsko, Velká Británie, USA). I v západní Evropě je však zavedena rovná sazba daně u pojistného. Např. v Německu důchodové pojištění činí 19,9 % (zaměstnavatel 9,95 % a zaměstnanec 9,95 %). Zdravotní pojištění (zaměstnavatel 7 % a zaměstnanec 7,9 %). Pojištění nezaměstnanosti (zaměstnavatel 1,4 % a zaměstnanec 1,4 %).
Jak porovnávat daňové zatížení? Dle efektivního zdanění
Porovnávat daňovou zátěž občanů jenom podle sazby daně z příjmu je mnohdy zavádějící. Celkovou daňovou povinnost ovlivňuje řada dalších parametrů. Nejlepším indikátorem je tedy efektivní zdanění, poměr mezi daní a příjmem. Občané s průměrným příjmem odvádí na dani z příjmu méně než v Česku hned v několika zemích s progresivním zdaněním. Jedná se o Mexiko, Kanadu, Nový Zéland, Koreu, Japonsko, Irsko či Švýcarsko.
