Ekonomická blokáda Kuby ani po 50 letech nesplnila svůj cíl
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Ani půlstoletí hospodářské blokády Kuby ze strany USA nesplnilo její zamýšlený cíl – pád tamního komunistického režimu. Podle některých expertů embargo, zavedené 19. října 1960 a naposledy zpřísněné v 90. letech, naopak poskytlo Fidelu Castrovi výmluvu pro neúspěch jeho karibského socialismu. Až v roce 2000 povolily USA prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely. Další zmírnění sankcí, ovšem jen pro cesty kubánských emigrantů do vlasti, přinesl loňský nástup prezidenta Baracka Obamy a vstřícnější čtyřleté vedení Kuby Raúlem Castrem.
Zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin, zavedla v říjnu 1960 vláda prezidenta Dwighta Eisenhowera rok a půl po vítězství kubánská revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou.
Po „karibské krizi“ z podzimu 1962, jejíž příčinou bylo americké odhalení sovětských raket na Kubě, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoliv finanční transakce s Kubou. Toto nařízení též výrazně omezuje, až na výjimky, cesty Američanů na Kubu, neboť jim tam zakazuje utrácet peníze i dostávat dary, pokud nemají povolení ministerstva financí. Američtí poslanci se již několikrát pokusili toto omezení zrušit, zákon ale neprošel přes Bílý dům.
Další zpřísnění obchodního embarga přinesl v roce 1992 „Torricelliho zákon“, který mimo jiné zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických podniků. V roce 1996 následovalo přitvrzení takzvaným Helms-Burtonovým zákonem, jenž vyvolal kritiku v řadě zemí a dostal se i na půdu Světové obchodní organizace. Kromě toho, že například zakazuje uznání jakékoli vlády s účastí Fidela či Raúla Castrových, totiž i omezuje ekonomickou spolupráci pro firmy z jakékoliv země – přímo jim to nezakazuje, ale obchoduje-li podnik s Kubou, nesmí na americký trh a jeho vedení může být odepřen vstup do USA.
Zahraniční reakce sice přinutily americké prezidenty, již od Billa Clintona, pravidelně co půl roku pozastavovat platnost Helms-Burtonova zákona, ovšem jen jeho nejožehavější části. Ta umožňuje žalovat v USA každého cizince, který profituje z „amerického majetku na Kubě“, tedy z toho, který kubánská vláda zestátnila po roce 1959 Američanům či posléze kubánským emigrantům, kteří mají nyní již americké občanství.
Mírnou oblevu v hospodářské blokádě Kuby přinesl přelom tisíciletí. V létě 1999 přijel na pracovní návštěvu Kuby, během níž hovořil i s Fidelem Castrem, prezident obchodní komory USA Thomas Donohue – šlo o první návštěvu svého druhu po 40 letech. Týž rok v prosinci bylo obnoveno přímé letecké spojení mezi New-Yorkem a Havanou, zastavené v roce 1962.
V roce 2000 byl schválen zákon umožňující prodej amerických léků a potravin na Kubu, avšak zakazující vládním institucím a americkým soukromým bankám, aby ho úvěrovaly. V lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako součást humanitárních potravinových dodávek, o něž požádala Kuba kvůli důsledkům uragánu Michelle.
Loni na jaře byl v USA přijat zákon, jenž umožnil Američanům kubánského původu navštívit Kubu jednou ročně (do té doby směli jen jednou za tři roky), usnadnil převod peněz z USA na Kubu Kubáncům, kteří pracují v USA a posílají peníze rodinám na ostrově, a dovolil jim utrácet při návštěvě Kuby až 179 dolarů denně (dříve mohli jen 50). Kubánský režim také už nemusí za dovážené potraviny a léky platit USA předem jako předtím.
Ke zrušení amerického hospodářského embarga vyzývá od roku 1992 každoročně i Valné shromáždění OSN. Přesto americký prezident naposledy minulý měsíc podepsal jeho prodloužení o další rok. Američtí prezidenti tak činí každoročně od roku 1970, ale podle Helms-Burtonova zákona by dále platilo i bez tohoto formálního kroku americké hlavy státu.
