Osobní finance (strana 154)

Pražský realitní trh prošel za posledních deset let velkými změnami. Zeptali jsme se na názor Catherine Riboton, která zastupuje společnost CERES Group jako realitní agent při prodeji luxusních nemovitostí a má zkušenosti s nejnáročnějšími klienty v této oblasti.

Server www.bankovnipo­platky.com vyhlásil 4. ročník ankety „o nejabsurdnější bankovní poplatek“. A opět se anketa uskuteční nejen v České republice, ale i na Slovensku. V 1. ročníku návštěvníci webu zcela suverénně zvolili za vítěze poplatek za příchozí platbu. Ve 2. ročníku pak zvítězil poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Loni to byl poplatek za vedení běžného účtu. Pro 4. ročník ankety jsme nezařadili vítěze předchozích tří ročníků, aby měly šanci vyhrát i jiné absurdní poplatky.

V případě, kdy se společnosti dostávají do problémů a jsou tak nuceny propouštět část svých zaměstnanců, mohou ukázat, do jaké míry si svých zaměstnanců skutečně cení. V mnoha případech totiž končí takové propouštění pouze výplatou posledních platů a i taková základní věc bývá někdy dosti velkým problémem. O své zaměstnance se dále nestarají a hledání dalšího zaměstnání nechají plně na jejich snaze a zodpovědnosti. Takové společnosti si ovšem nevytvářejí příznivý obrázek. Jejich image je u zaměstnanců, kteří museli odejít, pošramocena a pro společnosti je pak velice těžké získat si ji zpátky. Naštěstí se v podnicích s postupujícím rozvojem personální práce a chápáním zaměstnanců jako cenných aktiv podniku objevuje stále spíše nová činnost, která je veřejnosti známá pod anglickým názvem outplacement.

Přestože je v současné době nabídka finančního poradenství na našem trhu již dostatečně bohatá a rozmanitá, lidé stále zdaleka nevyužívají těchto služeb v takové míře, jak je to zvykem v ostatních ekonomicky vyspělých zemích. Co je příčinou tohoto chování? Proč lidé nechtějí využít služeb někoho, kdo je v dané oblasti mnohem více sběhlý než oni samotní? Možná je to proto, že nejsou otevřeni něčemu novému a nechtějí tak využít nových služeb, které jsou jim nabízeny, možná si myslí, že se sami nejlépe dokáží o své finance postarat, což je asi ten nejčastější případ, se kterým se můžeme setkat.

V běžném životě frekventovaně používaný pojem, který se zdá být známý každému z nás. Přesto ho může být obtížné přesně definovat. Co se skrývá pod tímto slovem, se kterým se dennodenně setkáváme v tisku, v televizi a jiných mediích?

Bankou roku 2008 se stala Raiffeisenbank, pro kterou to bylo v sedmileté historii soutěže první vítězství. Druhé místo zaujala Česká spořitelna a třetí skončila loni první Komerční banka. Dlouhodobé zvyklosti se měnily i u pojišťoven, kde vyhrála Kooperativa a přerušila tak letité kralování České pojišťovny. Letošní výsledky ocenění MasterCard Banka roku vyhlásila firma Fincentrum Media.

V českém podnikatelském prostředí je ještě stále mnoho firem, které fungují již od devadesátých let a jejich majitel stále podniká jako OSVČ na živnostenský list. Zvlášť nyní, v době světové finanční krize, která se začíná pomalu přelévat i do reálné ekonomiky, je ten pravý čas zamyslet se nad tím, jestli míra rizika, kterou s sebou podnikání jako fyzická osoba přináší, není již příliš velká. Konec roku je navíc nejvhodnější doba tento převod uskutečnit.

S přechodem z průmyslové na znalostní společnost, s rostoucí rolí lidského kapitálu namísto kapitálu finančního a z mnoha dalších důvodů vzrůstá v dnešní globalizující se společnosti nutnost zavedení takzvaného znalostního managementu. Ten může být definován jako cílevědomé řízení jak tvorby, tak hlavně přenosu a využívání znalostí.

Obchodní řetězce jsou v České republice rozšířeny ve velké míře a určitě všichni z nás je známe. Jsou to ty řetězce, které nekompromisně vytlačily malé obchodníky. S obchodními řetězci se za posledních pár let doslova roztrhl pytel a setkáme se s nimi na každém kroku. Pokud se podíváme na obchodní řetězce jako podnikatel, zjistíme, že prodávat své zboží právě v obchodním řetězci, kam se lidé jen hrnou, není vůbec jednoduché. Kdo v nich chce prodávat, musí zapojit neuvěřitelné množství vstupních poplatků. Obchodní řetězce od svých dodavatelů za umístění zboží inkasují neuvěřitelné sumy. O tomto tématu se u nás moc nemluví a určitě většina z nás si tento fakt vůbec neuvědomuje.

Začátkem letošního roku byly v České republice zavedeny poplatky ve zdravotnictví. Tento fakt vyvolal bouřlivou diskuzi ze všech stran obyvatelstva. Osvědčily se nám tyto poplatky, nebo jsme vyhodili oknem pár korun? Nejprve si řekněme, k čemu tyto poplatky vlastně slouží. Takzvané regulační poplatky ve zdravotnictví mají být správným krokem k řešení neutěšené finanční situace našeho zdravotnictví, které v některých krocích určitě pokulhává. Pár desetikorun nemělo být použito k tomu, aby zachránilo miliardové schodky zdravotního pojištění, které velice a hlavně zbytečně zatěžuje pokladny zdravotních pojišťoven.

Klastr, případně klastry, je výraz, který se v poslední době dostává do povědomí každého z nás. Je spojen se zaváděním tzv. znalostních organizací a znalostních seskupení. Byl odvozen a do češtiny převzat z anglického slova „cluster“, které v překladu znamená něco jako shluk, skupina, atd. Ve stručnosti se jedná o znalostní seskupení navzájem propojených podniků, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem, které podnikají v příbuzných oborech, bank, různých institucí a organizací.