Srážky z příjmů OSVČ při vyplacení kompenzačních náhrad

Komerční sdělení

foto: Fabian & Partners

V případě příjmů ze samostatné činnosti se uplatňují jiná pravidla pro provádění srážek než je tomu u příjmů ze zaměstnání či dohod mimo pracovní poměr. Dlužník, který vykonává podnikatelskou činnost zpravidla nemá stabilní příjem a zároveň na podnikání vynakládá i určitou část příjmů.

Dlužník OSVČ

V případě, že je dlužník OSVČ, je mu stanovena nevratná záloha, která se vypočítá s ohledem na jeho příjmy a výdaje v předcházejícím roce, případně dalšími postupy stanovenými v § 398b insolvenčního zákona. Dlužník je následně povinen předkládat přehled příjmů a výdajů za uplynulý rok, aby bylo možné ověřit, zda hrazené zálohy korespondují s příjmy dlužníka.

Je potřeba dlužníky upozornit na rozdíl mezi přehledem příjmů a výdajů a daňovým přiznáním. Většina podnikajících dlužníků své výdaje uplatňuje v souladu s § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, formou tzv. paušálních nákladů. Takto stanovené výdaje však není možné v rámci insolvenčního řízení uplatnit, jelikož insolvenční zákon nepodléhá ustanovením zákona o daních z příjmů a posuzují se vždy skutečné příjmy dlužníka.

A co daňový bonus a roční vyúčtování daně?

Daňový bonus a roční vyúčtování daně spadá do kategorie tzv. mimořádného příjmu. Podle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, tyto příjmy dlužník musí vydat v plné výši do insolvenčního řízení. Do této kategorie dále spadají:

  • dary,
  • příjmy z dědictví,
  • a majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku při podání návrhu na povolení oddlužení.

V případě, že dlužník mimořádný příjem nevydá, vzniká mu dluh, který je důvodem ke zrušení oddlužení.

Srážky z příjmů v době koronavirové pandemie

Dne 24. 4. 2020 byl vyhlášen zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, který reaguje na aktuální situaci. Tato změna upravuje zejména průběh insolvenceexekuce.

V případě exekucí nebude nově možné postihnout daňový bonus a odstupné, které podléhaly exekuci v plné výši. V případě prováděných srážek v oddlužení se však změny neprojeví, jelikož daňový bonus je nadále mimořádným příjmem (podle § 412 insolvenčního zákona). Insolvenční zákon stanovuje v § 7, že ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí a exekuce se použijí přiměřeně avšak pouze v případě, kdy na ně insolvenční zákon odkáže. Zároveň změna týkající se daňového bonusu není upravena v zákoně o dani z příjmu (poté by podléhala § 207 odst. 2 insolvenčního zákona), nýbrž pouze právě v občanském soudním řádu, přičemž na něj insolvenční zákon přímo neodkazuje.

K odstupnému je přistupováno jako ke standardnímu příjmu dlužníka a tedy ani v tomto případě nedojde k žádným změnám. Dlužníci tak jsou nadále povinni vydat daňový bonus, roční vyúčtování daně a srážku z odstupného za jednotlivé měsíce. Zákon však zmírnil následky současné situace tím, že v případě, kdy dlužník neuspokojí v důsledku koronavirové pandemie 30 % (případně 50 % při snížených splátkách), nedojde ke zrušení oddlužení. Soud ale posoudí, zda jsou i přes tuto skutečnost splněny veškeré povinnosti a následně rozhodne o splnění oddlužení.

Kompenzační opatření pro OSVČ v oddlužení

Zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními způsobeným výskytem koronaviru SARS CoV-2, je zavedena tzv. pětadvacítka, což znamená, že OSVČ dostanou jednorázový daňový bonus v max. výši 25.000 Kč, a to ve formě denních dávek ve výši 500 Kč. V § 9 odst. 4 tohoto zákona je uvedeno, že bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí. Vzhledem k tomuto ustanovení se aktivuje § 207 odst. 1 insolvenčního zákona, kdy tento jednorázový bonus nepodléhá insolvenčnímu řízení. Dlužník je však oprávněn celý bonus či jeho část použít jako mimořádnou splátku.

Ošetřovné

Zároveň bylo také 26. 3. 2020 schváleno, že OSVČ bude vypláceno ošetřovné stejně jako zaměstnancům, jelikož ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění, které si standardně osoby samostatně výdělečně činné nehradí. S ošetřovným je však nakládáno jako se standardním příjmem, jelikož se jedná o náhradu mzdy. V takovém případě tedy dlužník nadále platí zálohy dle usnesení o schválení způsobu oddlužení, popřípadě je možné provádět přímo srážky z tohoto příjmu, které zpravidla budou nižší než hrazená záloha.

Program antivirus

Posledním kompenzačním opatřením je tzv. program Antivirus, který má předcházet propouštění zaměstnanců tím, že stát pokryje zaměstnavatelům náklady na náhradu mezd zaměstnanců, jenž nemohou z důvodu překážky na straně zaměstnavatele (např. zavřené provozovny) vykonávat práci. V případě oddlužení OSVČ je osobám umožněno podnikání, není tedy vyloučeno, že OSVČ bude osoby zaměstnávat. V praxi jsme se však s touto situací nesetkali. Pro případ účasti OSVČ v programu Antivirus však toto plnění představuje příjem v rámci účetního období. Nepředpokládáme tedy, že by tato částka ovlivnila výši příjmů dlužníků, rovněž s ní nebude nakládáno jako s mimořádným příjmem dle § 412 insolvenčního zákona, neboť se jedná o jednorázovou sociální podporu.

Závěrem

Závěrem uvádím, že v případě pochybností, zda se jedná o mimořádný příjem či příjem podléhající srážce, doporučuji dlužníkům obrátit se na svého insolvenčního správce, který jej informuje, o jaký příjem se jedná. V případě, že se dlužník domnívá, že jeho příjem nepodléhá srážkám, nebo není mimořádným příjmem, může požádat soud o vyjádření či požádat, aby soud rozhodl, že konkrétní příjem není povinen vydat insolvenčnímu správci.

foto: Fabian & Partners

Komerční sdělení

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí