Jak na majetkové daně?
štítky Daně Osobní finance Právo čtení na 4 minuty
V Česku v posledních letech docházelo ke snižování majetkových daní, jejichž výše se nejvíce liší i mezi členskými zeměmi EU. Daň z převodu nemovitostí klesla od roku 2004 z 5 % na 3 %, od roku 2008 neplatí rodinní příslušníci daň dědickou a darovací. Jak vysoké jsou tedy majetkové daně v Česku?
Daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, sociální pojištění či DPH je zavedena ve všech členských zemích EU, liší se pouze její výše. V čem se však jednotlivé země EU liší? U sazeb majetkových daní (daň dědická, darovací či daň z nemovitosti). V některých zemích převládá názor, že majetkové daně nemají být téměř žádné, protože dochází u zděděného nebo darovaného majetku již k druhému zdanění. Např. majetek, který je předmětem dědictví, byl získán z příjmů zesnulého, ze kterého již za svého života zaplatil daň z příjmu. Stejný princip je u ostatních majetkových daní. V jiných zemích je vyzdvihována solidární funkce majetkových daní ve společnosti. V Česku jsou majetkové daně v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU nízké. Minimální majetkové daně jsou např. na Slovensku, kde byla daňovou reformou zrušena i daň z převodu nemovitosti.
Související
Zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí
V našem článku se zaměříme na majetkové daně upravené zákonem č. 357/1992 Sb., tedy daní dědickou, darovací a z převodu nemovitosti. Kdo je poplatníkem těchto daní?
- Poplatníkem daně dědické je dědic, který naby dědictví nebo jeho část ze závěti či ze zákona.
- Poplatníkem daně darovací je nabyvatel, dárce pouze výjimečně.
- Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je:
- převodce (prodávající) ; nabyvatel je v tomto případě ručitelem,
- nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu, vyvlastnění, vydržení, v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, v souvislosti s postoupením pohledávky, při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací,
- převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce a nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.
Daň dědická a darovací
Pro účely platby daně darovací a dědické jsou v Česku zavedeny tři zákonné linie. První linii tvoří příbuzní v řadě přímé (děti, rodiče, prarodiče) a manželé. Druhou linii tvoří příbužní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové) a manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela (nevlastní děti), rodiče manžela (tchán, tchýně), manželé rodičů (nevlastní rodiče) a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jendoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dráce nebo zůstavitele. Ve třetí lini jsou všechny ostatní osoby. Novelou od roku 2008 došlo k daňovému osvobození u první a druhé linie. Daňová povinnost u darovací a dědické daně se tak týká pouze třetí linie, kdy nejnižší sazba daně činí 7 % (pro majetek do 1 miliónu korun) a nejvyšší sazba daně činí 40 % (pro majetek nad 50 miliónu korun). Osoby zařazené do třetí skupiny nemusí daňové přiznání podávat, když cena movitého majetku nepřesahuje 20 tisíc Kč nebo hodnota peněz (hotově, na účtu, v cenných papírech) nepřesahuje 20 tisíc Kč. Do 30 dní od vzniku daňové povinnosti je nutné podat daňové přiznání (např. od skončení dědického řízení, uzavření darovací smlouvy). Osoby zařazené do první nebo druhé skupiny však daňové přiznání nepodávají, pouze např. u převodu bytu, domu, garáže.
Daň z převodu nemovitosti
Princip daně z převodu nemovitosti je ve všech zemích obdobný a dani podléhá úplatný převod nebo přechod vlastnického práva k nemovitostem (tj. pozemky, stavby, byty…). V Česku se jedná o jednorázovou daň, kdy základem daně je cena podle znaleckého posudku. Daň z převodu nemovitosti se však v Česku v některých případech neplatí, např. bezúplatné převody bytů z vlastnictví družstev do vlastnictví členů, převody rodinných domků a garáží a bytů z majetku družstev do vlastnictví členů těchto družstev, převody bytů a garáží z vlastnictví právnické osoby, vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem budovy, do vlastnictví fyzických osob – nájemců převáděných bytů. Dále je od daně v Česku osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví ke stavbě, která je novou stavbou a nebyla dosud užívána nebo k bytu v nové stavbě a k bytu, který vznikl změnou dokončené stavby a nebyl dosud v užívání. Sazba daně z převodu nemovitostí je 3 % ze základu daně a daň je potřeba zaplatit do tří měsíců do zapsání vkladu do katastru nemovitostí.
Na co si dát pozor?
Při splnění zákonných podmínek se z prodeje rodinného domu či bytu neplatí daň z příjmu fyzických osob. Těmito podmínkami jsou:
- prodávající musel mít v uvedené nemovitosti bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem
- pokud prodávající neměl v uvedené nemovitosti dva roky bydliště před jeho prodejem, tak je tento příjem osvobozen, pouze pokud použije prodávající získané prostředky na uspokojení své bytové potřeby
- jestliže prodávající nesplňuje podmínku bydlení, musel prodanou nemovitost vlastnit nejméně pět let, aby z tohoto příjmu nemusel platit daň z příjmu
Přestože však se v těchto případech neplatí daň z příjmu fyzických osob, tak je nutné počítat s úhradou daně z převodu nemovitosti, a to do tří měsíců od zapsání vkladu nemovitosti do katastru nemovitostí.
