Nový zákoník práce V.
čtení na 4 minuty
V dnešním díle se podrobněji podíváme na situace spojené se změnou a zánikem pracovněprávního vztahu. Řekneme si také něco o srážkách ze mzdy, kvalifikaci a náhradách škody.
Kromě již dříve uvedených změn týkajících se vzniku, změn a zániku pracovněprávního vztahu, přináší nový zákoník práce novou úpravu obsahu a nároků z těchto vztahů.
Zpřesňující je úprava zvláštního vzniku pracovního poměru, a to jmenováním. Nový zákoník práce uvádí, že jmenování se vztahuje pouze na vedoucí organizačních složek státu, ředitele státních podniků, vedoucí příspěvkových organizací, vedoucí úřadů územně samosprávných celků a ředitele školských právnických osob. Dále stanoví, že pracovní poměry, které byly založeny jmenováním před 1. 1. 2007 se budou považovat za pracovní poměry sjednané pracovní smlouvou. To se týká především podnikatelské sféry, kde byly často také uzavírány tzv. manažerské smlouvy. Tyto smlouvy, pokud jejich obsah a nároky nebudou v rozporu s pracovněprávními předpisy, zůstávají v platnosti. Manažer tak může mít pracovní smlouvu i manažerskou smlouvu, v níž se sjednávají zejména mzdové nároky.
Nový zákoník dále umožňuje, aby byla sjednána tzv. odvolatelnost vedoucích zaměstnanců. S těmito zaměstnanci může být dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto vedoucího místa vzdát. Znamená to, že tito zaměstnanci budou mít pracovní smlouvu, v níž může být tato odvolatelnost sjednána.
Další důležitou změnu přináší nová úprava srážek ze mzdy zaměstnance. Jde o významné zjednodušení ve prospěch zaměstnavatelů. Podle ust. § 551 občanského zákoníku byl zaměstnavatel povinen srážet ze mzdy zaměstnanců do 31. 12. 2006 částky, které si sjednal zaměstnanec s jiným subjektem, např. s peněžním ústavem, půjčovnou, spotřebitelskými organizacemi apod. Dohoda o srážkách ze mzdy podle ust. § 551 obč. zákona zavazuje zaměstnavatele od 1. 1. 2007 pouze tehdy, jestliže bude zajišťovat pohledávky výživného podle zákona o rodině.
V oblasti kvalifikace zaměstnanců zakotvuje zákoník práce povinnost zaměstnance prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Účast na školení nebo studiu se považuje za výkon práce a zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Požaduje–li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech podílet. Umožňuje se uzavření dohody o zvýšení kvalifikace se zaměstnancem i při nákladech na prohlubování kvalifikace, které jsou vyšší než 75. 000,–Kč.
Úprava odpovědnosti za škodu v novém zákoníku práce přináší některé změny a upřesnění. Dohoda o odpovědnosti na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, vychází ze stejných principů jako dřívější dohoda o hmotné odpovědnosti, tj. písemná forma dohody, věk 18 let zaměstnance a jeho možnost vyvinit se z náhrady celé škody. Stejná úprava platí též pro odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. Nově se stanoví, že předměty jejichž cena převyšuje 50 000,–Kč mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů .
Rozsah náhrady navazuje na předchozí úpravu ve stanovení zásad náhrady škody. Zcela odpovídá zaměstnanec za škodu způsobenou z nedbalosti v případě, že ji způsobí v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek. V případě, že by zaměstnanec zaměstnavateli způsobil škodu úmyslně, odpovídal by nejen za skutečnou škodu, ale i za zisk, o který zaměstnavatel kvůli způsobené škodě přišel. Je–li škoda způsobena z nedbalosti bez vlivu alkoholu či jiných návykových látek, zůstává omezení náhrady maximálně na čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku. Od 1. 1. 2007 platí jedna podstatná změna – zákoník práce již nezná odpovědnost za škodu vzniklou výrobou zmetku, za kterou zaměstnanec odpovídal do poloviny svého průměrného výdělku. Proto v případě, že zaměstnanec svou chybou při práci vyrobí zmetek, bude povinen k náhradě škody do výše čtyřapůlnásobku svého výdělku.
Nová je též úprava v ust. § 265 zák. práce o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Dříve zaměstnavatel neodpovídal za škodu na dopravním prostředku, který zaměstnanec použil při plnění pracovních úkolů bez jeho souhlasu. Nyní nebude odpovídat ani za škodu na nářadí, zařízení a předmětech zaměstnance, které zaměstnanec použil k práci bez souhlasu zaměstnavatele.
V případech překážek v práci na straně zaměstnavatele přináší ust. § 209 zák. práce výhodnější úpravu pro firmy při tzv. částečné nezaměstnanosti. Jde o situaci, kdy nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jeho službách. Pokud na pracovišti nebyly ustaveny odbory, které mohly dát souhlas k výplatě nižší mzdy (nejméně 60%) za dobu, kdy firma nemohla zaměstnanci přidělovat práci, musela firma poskytovat plnou mzdu. Nyní souhlas odborů může nahradit ingerence úřadu práce. Jestliže úřad práce na základě žádosti zaměstnavatele rozhodne o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60% průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po dobu jednoho roku.
