Barack Obama – Nová naděje pro Ameriku?
štítky Osobnosti Politika čtení na 3 minuty
4. listopadu 2008 Barack Obama zvítězil nad Johnem McCainem a byl tak zvolen americkým prezidentem. Až 20. ledna 2009 nastoupí do úřadu, bude 44. prezidentem v pořadí a prvním s tmavou barvou pleti. Nastala tak historická chvíle, neboť zvolením Obamy do úřadu se Spojené státy podle mnohých staly skutečně mnohorasovým národem. Oprávněně lze tak říct, že pro spoustu lidí (a hlavně pro menšiny) je Barack Obama velkou nadějí a také velkou inspirací.
Barack Obama se narodil na Havaji 4. srpna 1961 keňskému otci a bílé matce, kteří se ale již v roce 1964 rozvedli. Jeho otec se vrátil do Keni, kde také v roce 1982 zahynul při autohavárii. Po rozvodu rodičů se Obama s matkou přestěhovali do Indonésie. Když bylo Obamovi deset let, matka ho poslala ke svým rodičům do Honolulu, kde také dokončil základní i střední školu. Barack Obama posléze získal bakalářský titul z politologie na Columbia University (1983). Po universitě pracoval jako terénní pracovník mezi chudými lidmi v New Yorku a Chicagu. Další vzdělání získal na Harvardu, kde vystudoval práva s vyznamenáním (1991). Na právech našel taky svou ženu, právničku Michelle Robinsonovou, s kterou se oženil v roce 1992. Po škole měl nabídku od mnoha renomovaných právnických kanceláří, ale Obama se rozhodl pro menší kancelář, kde pomáhal menšinám a zabýval se ochranou lidských práv. Také až do roku 2004 přednášel ústavní právo na Chicagské universitě.
Politická kariéra Baracka Obamy bylo poměrně strmá, z toho důvodu ho mnozí viní z politické nezkušenosti. V roce 1997 byl Obama zvolen do senátu státu Illinois, v roce 2004 byl zvolen do Senátu Spojených států, teprve jako pátý afroameričan. 10. Února 2007 oficiálně oznámil, že se bude ucházet o úřad prezidenta Spojených států a v srpnu tohoto roku mu byla udělena oficiální nominace Demokratické strany. Jak již bylo řečeno, letos v listopadu vyhrál poměrně drtivě americké volby a byl zvolen americkým prezidentem.
Barack Obama se během svého volebního období musí vypořádat se strašákem finanční krize. Trochu paradoxně finanční krize pomohla Obamovi stát se prezidentem, ale také ho s největší pravděpodobností přinutí trochu upustit od svých slibů. Barack Obama je levicový politik a jako takový má také levicový program. To znamená, že se jeho politika soustředí na finanční přilepšování středním a chudším vrstvám, kdežto ti bohatší, jak fyzické tak i právnické osoby, budou platit mnohem vyšší daně. Z těchto peněz chce také mimo jiné financovat zdravotnickou reformu – chystá se zřídit fond pro nepojištěné Američany, který by nabízel pojištění na úrovni dnes poskytované federálním zaměstnancům. Také krize nejspíš zamíchá s Obamovým plánem pomoci chudým, kteří nestačí splácet svoji hypotéku. Samo řešení finanční krize se skrývá podle Obamy v magickém slůvku regulace, tedy větší zasahování státu do finančních trhů. Z toho jde vidět, že nejspíše Američané mohou očekávat vyšší schody rozpočtů.
Naopak pokud se jedná o lidská práva je Barack Obama mnohem liberálnější než jeho předchůdce – plánuje zrušení omezení potratů i sňatků homosexuálů a také je vstřícnější k ilegálním imigrantům, takže 12–20 milionům imigrantům bude udělena amnestie a stanou se občany USA. Co se zahraniční politiky týče, je tu jasně patrné odklonění od stylu i rétoriky George Bushe. Od Baracka Obamy se očekává, že bude mnohem vstřícnější jak ke svým spojencům, tak i k nepřátelům. Obama plánuje co nejrychlejší stažení vojsk z Iráku a naopak posílení v Afghánistánu, tady počítá i s výraznějším zapojením NATO, což se moc nezamlouvá některým evropským státům. Barack Obama bezpochyby představuje naději pro celé Spojené státy, mnozí se ho pokoušejí srovnávat s Kennedym; ovšem až roky jeho vlády ukážou, nakolik jsou tyto naděje opodstatněné. Jedno ale Obamovi upřít nelze, dokázal kolem sebe vytvořit až neskutečně příznivý mediální obraz. Takže pokud alespoň zčásti splní to, co od něj Amerika očekává, má takřka jistou pozici v Bílém domě i na další volební období.
