Čeští podnikatelé stále nejvíce bojují s neprůhledným daňovým systémem a zásahy státu do podnikání

Komerční sdělení

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Jak hodnotí podnikatelské prostředí ve své zemi byznysmeni z České republiky, Slovenska a Maďarska letos opět zjišťovala společnost Ernst & Young v rámci projektu soutěže Podnikatel roku. Zemí, kterou její podnikatelé hodnotí z hlediska podnikání nejlépe, zůstává Slovensko. Česká republika skončila na druhém místě, Maďarsko až jako třetí..

V českém průzkumu odpovídala stovka letošních i minulých účastníků soutěže Podnikatel roku na otázky z osmi oblastí: daňový systém, sociální a politické prostředí, dostupnost lidských zdrojů, státní správa, image podnikatele, zdroje a způsoby financování, konkurenceschopnost českých podniků a rozvoj a inovace českých podniků. Stejně jako v minulých letech řadí dotázaní podnikatelé v České republice mezi hlavní překážky podnikání složitý daňový systém, sociální a politické prostředí a podmínky pro zaměstnávání pracovníků. Na druhé straně většina podnikatelů se shodla na tom, že čeští podnikatelé tvrdě pracují, a že kdo začne podnikat, může dosáhnout úspěchu.

Jen desetina respondentů se domnívá, že české firmy jsou konkurenceschopné na zahraničních trzích, a o pět procent více podnikatelů si myslí, že české firmy dokáží konkurovat zahraničním společnostem na českém trhu. Tento výsledek se oproti loňskému roku téměř nezměnil, přestože podnikatelé považují konkurenci za zdravou a stimulující. Celkovou spokojenost byznysmenů s českým podnikatelským prostředím naznačuje hodnota podnikatelského indexu vypočítaná na základě průzkumu. V České republice za rok 2007 tento index činí 44,5 bodů ze 100 možných, což představuje jen mírné zlepšení oproti loňskému výsledku 43,2.

„Toto číslo odráží subjektivní spokojenost s podnikatelským prostředím, jak ji vyslovili účastníci soutěže Podnikatel roku. Až příští ročník průzkumu nám ukáže, zda letos zavedené daňové změny budou podnikatelé hodnotit pozitivně. Dobrou zprávou však je, že podnikatelé nadále věří, že kdokoli začne podnikat, může uspět,“ uvedl k výsledku Dirk Kroonen, vedoucí partner společnosti Ernst & Young.

Slovensko stejně jako loni vyšlo v hodnocení o něco lépe než Česko – respondenti mu udělili 47,7 bodu ze sta (což ovšem znamená pokles z 49,5 v loňském roce). Naopak nejhůře z porovnání vyšlo Maďarsko, kterému jeho podnikatelé přisoudili pouhých 39,4 bodu a stejně jako Slovensko si pohoršilo o dva body. Výsledky všech tří zemí však zůstávají relativně vyrovnané. Shodné jsou také největší problémy, kterým podnikatelé čelí.

Vybrané výsledky

Daňový systém. Největšími problémy českého daňového systému zůstávají podle respondentů jeho netransparentnost a časté změny. Osm z deseti se domnívá, že časté změny a jejich nejasný výklad přispívají ke zpomalení rozvoje podnikatelského prostředí. Naopak relativně nejspokojenější jsou se svým daňovým systémem Slováci.

Konkurenceschop­nost. Čeští i slovenští podnikatelé hodnotí svou konkurenceschopnost velmi kriticky. Na Slovensku však této otázce přikládají o něco menší důležitost než jejich čeští kolegové. Maďarsko sice z trojice zemí dosáhlo v této oblasti nejlepšího výsledku, ale jen o jednu desetinu procenta.

Sociální a politické prostředí. Tři čtvrtiny respondentů si myslí, že zásahy státu do ekonomiky jsou příliš velké. Téměř 90 % nesouhlasilo s tvrzením, že by politici pomáhali rozvoji podnikání v ČR, a necelých 70 % hodnotí celkové politické a sociální klima v zemi jako ne příliš příznivé pro podnikání obecně. Celkově tuto oblast hodnotili Češi i Slováci stejně negativně. V Maďarsku nebyla tato otázka zkoumána.

Dostupnost lidských zdrojů. Více než polovina respondentů se domnívá, že vzdělávací programy v ČR neodpovídají potřebám ekonomiky. Zároveň tři čtvrtiny si myslí, že administrativní zátěž spojená se zaměstnáváním pracovníků je v ČR příliš vysoká. Přitom skoro stejný podíl respondentů považuje formality okolo zaměstnávání za stejně důležité pro celkový rozvoj podnikání jako hospodářský růst. V mezinárodním srovnání nejlépe hodnotí dostupnost lidských zdrojů Slováci a nejhůře Maďaři. Rozdíly jsou však zde opět minimální.

Zdroj: Ernst & Young

Komerční sdělení

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí