Vše, co má poradce vědět o demografickém vývoji, důchodové reformě a penzijním spoření (2/2)
štítky Penze Rozhovory čtení na 11 minut
Jak se vyvíjí počet účastníků doplňkového penzijního spoření a jak je to s příspěvky účastníků a zaměstnavatelů? Jak jsou zhodnocovány vložené finanční prostředky? Co jsou to předdůchody? Distribuce DPS a provize svázána s nimi.
Související
Audio ke stažení v MP3 (24 MB)
Řečníci
Richard Siuda – ředitel prodeje Conseq penzijní společnost, a.s.
Jan Ležák – manažer pro externí prodej Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s.
Lukáš Škopek – vedoucí péče o firemní zákazníky společnosti Partners
Diskusi moderuje Emil Brož, ředitel společnosti FINFOCUS.
Orientační přepis diskuse
Aktuálně penzijní společnosti spravují 414 mld. Kč. Meziročně toto číslo roste. S ohledem na počet účastníků, který byl koncem roku 2017 4.452.000 pak vychází, že průměrná smlouva má naspořeno 93.000 Kč. Je to dostatečné? Jen pro doplnění. Průměrný příspěvek zaměstnavatele je 824 Kč, účastníka 759 Kč. Je to tedy dostatečné? (00:15)
RS: Vždy musíme pracovat s číslem udávajícím, kolik jsou lidé schopni si odkládat. Nemůžeme klienty „ždímat“ a říkat jim, aby si vše odkládali. Také potřebují řešit aktuální potřeby. Ale je jasné, že částka 100.000 Kč do důchodu nikoho nevytrhne. To je jasné. Jak ovšem také bylo řečeno, tak dnes ta maximálně možná částka, kterou si můžete daňově uplatnit a dostanete na ni max. státní příspěvek je 86.000 Kč ročně (příspěvky účastníka a zaměstnavatele). Příspěvky účastníků se pomalu posouvají k vyšším částkám. Příspěvek je již 1.000 – 2.000 Kč. Příspěvek zaměstnavatele také narůstá. V rámci poptávky po zaměstnancích se zlepšují zaměstnanecké benefity a parametry se budou do budoucna zlepšovat. Samozřejmě je stále mnoho smluv, kde je hrazena min. částka 100 Kč. Není čerpán ani státní příspěvek, jelikož na jeho dosažení je nutno spořit min. 300 Kč. Jsou zde vlastně čerpány pouze příspěvky zaměstnavatele. Na nás všech je, abychom se tyto klienty snažili přesvědčit, že dává smysl, aby si začali do systému přidávat více sami. Aby jim to dávalo význam.
Pokud se ještě vrátím k výši příspěvku. Kolik by si klient v %, měl odkládat na penzi? Je nějaké obecně doporučované procento? (03:03)
LŠ: Finanční poradci obecně doporučují aby 10 % z příjmů šlo na penzi. Samozřejmě jiná diskuze bude s člověkem, který je manažer v Praze, anebo se samoživitelkou dvou dětí. Ještě bych se vrátil k částce 90.000 Kč na smlouvě. Je také nutné říci, že DPS funguje od roku 2013. Takže na smlouvách nemůže být, při průměrných platbách, logicky milion. Ani já nemám na DPS miliony, ale počítám také s tím, že smlouva ještě dlouho pojede.
Jenom doplním, že ta částka byl součet z transformovaných fondů a DPS. Celkový počet účastníků, celková výše prostředků. (04:30)
JL: Ta částka je pozitivnější, než bývala. Průměrná naspořená částka roste. Ale je asi trošku nefér, říkat toto číslo, protože je to průměr všech klientů. Někteří začínají, někteří končí. Rozhodně ovšem nikoho nespasí 100.000 Kč na důchod.
Přesuneme se k rozdílům mezi účastnickými a transformovanými fondy (TF). Před rokem 2013 byl TF znám jako penzijní připojištěni. Jaké jsou hlavní rozdíly? (05:30)
LŠ: „Staré penzijko“ je taková ta populární „státní garance“, že se smlouva nikdy nedostane do mínusu. Jeho nevýhodou je nemožnost vybrat si vlastní způsob investic, dle volby klienta.
U doplňkového penzijního spoření (DPS) stát nepřikazuje investice tak, že se hodnota nikdy nesmí dostat pod nulu. Penzijní společnosti nemají tak svázané ruce jako v minulosti. Část klientů se ovšem stále ptá po jakési garanci. Ale existují penzijní společnosti (Conseq, Česká spořitelna), kterém už vymysleli řešení i pro tyto klienty.
Vy jste říkal (Richard Siuda), že máte DPS i pro děti kvůli nízkým poplatkům. Jaká je tedy poplatková struktura u nových účastnických fondů?
RS: Staré transformované fondy mají poplatek ještě o trošku níže, myslím, že je to 0,8 % z objemu aktiv. Plus 10 % z výnosů. Což za současné situace, kdy dluhopisové instrumenty, které mohou TF kupovat, nesou nulu, nemají fondy na čem vydělávat. U účastnických fondů je to fixní 1 % z objemu majetku a 15 % z kladné výkonnosti. Je potřeba říci, že to 1 % je nejenom odměna správci, ale je to celková nákladovost. Např. u podílových fondů vedle manažerských poplatků (odměna správci) je zvlášť účtována odměna administrátorovi, depozitáři atd. V tom je DPS na průběžných nákladech levnější.
To 1 % je účtováno u všech účastnických fondů nebo pouze u dynamického? (08:11)
RS: Jedno procento účtujeme u obou fondů, které dnes máme. Tzn. u akciového i u dluhopisového. Máme ještě jeden fond, který moc nepočítám, jelikož jej nikomu aktivně nenabízíme. Myslíme si, že na dlouhodobé spoření nedává smysl. Je to povinný konzervativní fond. V tomto fondu máme asi 4 mil. Kč. Dlouhodobě nemá smysl investovat do fondu peněžního trhu, jehož výnos je blízký nule.
Mám tady opět jeden zajímavý graf z asociace. Je to zhodnocení účastnických fondů od jejich založení roku 2013. Kdy Vy (Richard Siuda, Conseq) jste výherce ve zhodnocení. V rámci kumulativního zhodnocení Conseq dosáhl ke zhodnocení 64 %. Což je velmi atraktivní výnos. PSČS je na úrovni 23,3 %. V čem je zásadní rozdíl v těchto výnosech? Co způsobilo ten rozdíl? (09:05)
JL: Je potřeba zmínit, že fondy se liší. Jak ve své strategii, tak nastavení. Také ne všechny penzijní společnosti investovaly hned od počátku. My jsme zainvestovali až v roce 2014 a s kapitálem, který již měl smysl investovat. Proto je tam výrazný skok v kumulativním zhodnocení. Při pohledu na zhodnocení v jednotlivých letech je zde rozdíl také, není ovšem tak velký. My jsem obecně na dynamickém trhu trochu více konzervativnější než spol. Conseq, která má nakoupeno v portfoliu mnohem více akcií. My jdeme způsobem stabilizační složky i v dynamickém fondu. Náš portfolio manažer má dány možnosti, jak nakoupit, překoupit nebo podkoupit určitý benchmark, který mu nastavujeme. Je to tedy určitě ve složení aktiv a musíme také porovnávat počátek investování daných penzijních společností.
Vy máte tedy nižší zastoupení akciové složky v dynamickém fondu? (11:17)
JL: Přesně tak. My tam držíme okolo 65–70 % akcií. V podstatě nikdy nepůjdeme na 100 %. Určitě v tuto chvíli nemůžeme dosahovat výkonnosti jako dařícímu se akciovému trhu. Tomuto trhu se daří asi posledních osm let.
Máte tedy potencionálně nižší kolísavost hodnoty investice? (11:51)
JL: Na to trochu sázíme.
Ještě vyjádření spol. Conseq ke zhodnocení. Máte vyšší zastoupení akciové složky? (11:56)
RS: Já bych především řekl, že rozdíl v kumulativní výkonnosti se hodně udělal v prvním roce. Prvním, druhém roce investování. My jsme věděli, že je to příležitost. Bylo to v podstatě marketingové rozhodnutí. Když se na to podíváme pohledem portfolio manažera, tak obhospodařovat fond, ve kterém je jeden, pět, deset mil. Kč téměř nejde. My jsme věděli, že pro budoucí marketing budou počáteční čísla rozhodující. My jsem tedy našli způsob, jak replikovat výkonnost akciového trhu do fondu od počátku. Zrovna rok 2013 byl skvělý. Došlo ke zhodnocení 19,5 %. Trhy prostě ten rok letěly nahoru. Ačkoliv klientů bylo strašně málo, nám se podařilo replikovat zhodnocení i u tak maličkého fondu. Tudíž nelze říkat, že všichni naši klienti vydělávají 65 %. Jedná se pouze o klienty, kteří byli na počátku investic.
Dále se nám dařilo i v následujících letech, což nemusí být vždy.
Třetí věcí je celkové složení aktiv klienta. Klientovi standardně prodáváme kombinace našich fondů. Klienti typicky nenakupují 100 % akciového fondu. Nakupují 90 % akciových fondů a 10 % dluhopisových fondů. To, co tedy klient fakticky vydělává tak je na celém objemu jeho peněz méně než avizovaný výkon akciového fondu. To by klient musel aktivně říci, že si přeje 100 % globální akciový fond. Což se neděje.
Dalším tématem jsou předdůchody. DPS přineslo institut předdůchodů. Co to je předdůchod? K čemu se dá použít? (14:22)
JL: Předdůchod je poměrně komplikované téma. Jednoduše se dá vyjádřit tak, že DPS umožňuje poslat klienty dříve do důchodu. Dříve až o pět let, kdy si klient zažádá penzijní společnost o výplatu předdůchodu. Jedná se vlastně o speciální formu dávky penze na určenou dobu. Minimální doba výplaty je ovšem dva roky. Na každý jeden rok, na který půjdu do předdůchodu, musím mít naspořenu alespoň minimální částku. Ta vychází z průměrné mzdy v národním hospodářství. Počítá se 30 % z této mzdy. Pro letošní rok je to něco přes 100.000 Kč. Min. naspořená částka pro případ dvouletého předdůchodu je cca. 210.000 Kč.
Doplním, že průměrná mzda v národním hospodářství za minulý rok byla 28.761 Kč. Tzn. potřebovali jsme 30 % z toho, což odpovídá 8.629 Kč. Spočítal jste to naprosto správně. Na tři roky to odpovídá cca. 311.000 Kč. (15:38)
JL: Obrovská výhoda předdůchodů je nejenom předčasný odchod do důchodu, ale také nepovinnost placení zdravotního a sociálního pojištění. Zdravotní pojištění platí stát, sociální pojištění platit nemusím jako klient v předdůchodu, protože nemám výdělečnou činnost. Pokud výdělečnou činnost ovšem budu mít, a to ve zdanitelné výši, tak opět platím zdravotní i sociální pojištění.
Malou nevýhodou předdůchodu je vlastně čerpání finančních prostředků, které bych měl začít čerpat až v klasickém státním důchodu. Předdůchod se počítá do vyloučené doby. Klient, přestože odchází předčasně do důchodu, není krácen na penzi.
Zaznamenali jste převody z transformovaných fondů do nového DPS právě kvůli předdůchodům? (16:50)
JL: I s tím se setkáváme. Dnes je již v rámci ČR několik tisíc předdůchodců.
Dále zde máme DPS ve firmách. Jak se daří spol. Partners aplikovat zaměstnanecké benefity do DPS? (17:10)
LŠ: Nyní bychom měli asi použít samé superlativy J Ale pochvala patří partnerům, kteří mají takové výsledky, které se dají prezentovat. Jsou prezentovány a jsou zajímavé.
Značná část zaměstnaneckých benefitů je nyní velkým tématem. Firmy s ohledem na konkurenční boj na trhu práce stále více poptávají nějaká řešení. Nutno ale říci, že se nejedná o hysterii jako před dvěma lety. Stát tehdy zvedl limit daňových výhod pro zaměstnavatele z 30.000 na 50.000 Kč a poradci oslovovali firmy ohledně zvýšení jejich příspěvků. Nutno ovšem říci, že pokud máme roční limit 50.000 Kč, přepočtem na měsíc je to 4.166 Kč, málokterá firma poskytuje tak velký příspěvek. Průměr je nyní cca. 850 Kč měsíčně. Tudíž nemá smysl řešit příspěvek ve výši 4.000 Kč. Ale DPS má poslední dobou ve firmách obrovskou tendenci růstu. Je to také spojeno s vývojem trhu životního pojištění. Stále více a více poradců považuje IŽP jako spořící produkt za nesmysl. To bez ohledu na vyjádření arbitra či ČNB. Proto přesouvají tyto aktivity do DPS. Což je pro zaměstnavatele i zaměstnance dobrá zpráva, protože mít penzijní připojištění s příspěvkem zaměstnavatele je skvělou věcí.
Na tom se asi shodneme všichni. Spořit přes životní pojištění není úplně nejvýhodnější. (19:28)
LŠ: Asi se na tom shodneme, ale možná byste se divil, kolik našich konkurentů předkládá různé kombinace s různými vychytávkami, aby prodali IŽP. A samozřejmě, že člověk, který tomu nerozumí tak se nechá nachytat. Ale rozdíly v konečném odkupném jsou obrovské.
Poslední téma: vývoj distribuce DPS. Jak si klienti sjednávají DPS? Přes internet, na pobočkách nebo přes externí poradce? (20:24)
RS: My jsme firma známá tím, že prodáváme především přes externí poradce. Žádné vlastní pobočky nemáme. Přes internet se snažíme prodávat, ale jsou to relativně drobné. Naší hlavní distribucí jsou nezávislý poradci. Produkce za poslední rok šla výrazně, výrazně nahoru.
Slýchávám lidi z praxe, že je to moc papírování a málo provize. Jak tudíž motivujete zprostředkovatele ke sjednávání DPS? (21:09)
RS: To je pro nás velké téma. A to nejenom v penzích, ale i investicích. Agendu se snažíme co nejvíce zjednodušovat. Regulace nabobtnává a komplikuje se. Papírů je více a více, je to složitější a složitější. Naším úkolem je tudíž jít proti tomuto trendu. Což nám mohou umožnit nové technologie. Na podzim roku 2017 jsme pro poradce spustili možnost kompletního online vyplnění smlouvy v našem systému. Na konci mohou formou SMS klíče smlouvu i podepsat. Nic se tudíž netiskne, nepodepisuje. Vše proběhne pouze elektronicky. Dále spolupracujeme s našimi partnery na předávání dat z jejich systémů. Když jednou klienta zadáme do systému, tak není nutné informace o klientovi znovu přepisovat do smlouvy. To jsou cesty, jak agendu co nejvíce zjednodušovat. Samozřejmě elektronickou cestou lze dělat spoustu kontrol, předejít řadě chyb a intervencí. Což opět zjednodušuje práci.
U výši provizí je to komplikovanější. Zákon nám stanovuje max. míru a je složité toto obcházet.
Ještě se na toto téma zeptám pana Ležáka (PFČS). Plánujete nějaké změny v distribuci? Pro doplnění. Proběhla změna zákona o DPS. 10. prosince 2015 došlo ke zdvojnásobení provize pro zprostředkovatele z 880 Kč na 1.760 Kč. (22:53)
JL: Od té doby se opět trochu posunula výše. Jak již bylo zmíněno, výše provize se odvíjí od zákona. Z toho v podstatě není šťastný nikdo, protože distribuce by mohla být mnohem zajímavější, pokud by byla vyplacena odpovídající část provize. Dnes je to 7 % z hrubé mzdy v národním hospodářství. Což je dnes cca. 2.000 Kč. Jediná pozitivní věc je každoroční zvyšování z důvodu narůstající hrubé mzdy. Bohužel pomalým tempem.
Ke zjednodušení jsme v posledních letech také podnikli několik kroků. V loňském roce jsme spustili náš online portál pro externí poradce. Zde jim umožňujeme zpracovávat smlouvy a převody z penzijního připojištění na DPS. Smlouvu lze podepsat v papírové podobě i elektronicky. Investujeme do toho poměrně velké prostředky, abychom procesy posunuli ještě dál. V letošním roce se poradci mohou těšit na změny elektronických smluv, náhledy atd.
Takže zjednodušujete administrativu. Jak to funguje u Vás (Lukáš Škopek, Partners)? Máte také přímou spolupráci s penzijními společnostmi? (24:35)
LŠ: Tak jak již zmínili kolegové. Vyhrává ten, kdo má celý proces nejjednodušší. Je vidět, že poradci ocenili zaměření se na elektronizaci sjednávání a změn smluv. Velkou chybou státu bylo, dle mého názoru, nastavení provizí zákonem. Tím došlo k velké demotivaci obchodních cest v prodeji skvělého produktu DPS. Někteří „nepoctivci“ tudíž hledají jiné provizně podstatně zajímavější produkty, např. IŽP. Ale určitě elektronizace a zjednodušování celého systému je správná cesta.
