„Daně jsou zákonem určené povinné platby do veřejného rozpočtu, které se vyznačují neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládají se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu.”
Od ledna 2011 vstoupil v platnost daňový řád, který nahradil zákon o správě daní a poplatků. Daňový řád sice neupravuje přímo daňovou povinnost plátců daně, ale významným způsobem upravuje vztahy mezi plátci daní a správcem daně.
Firmám a podnikatelům vznikají dluhy nejenom vůči dodavatelům, ale i vůči veřejným institucím. Dostat se do skluzu s placením povinného pojistného, které je potřeba platit každý měsíc, není ničím výjimečným. Spoléhat se na promlčení v těchto případech není rozumné, promlčecí lhůty jsou dlouhé. Nejlepším řešením je...
Velmi dlouhé jsou promlčecí lhůty u veřejného zdravotního pojištění a sociálního pojištění. U povinného pojistné běží zvlášť desetiletá lhůta pro vyměření pojistného i vymáhání. Co to znamená?
Příjem z pronájmu je pro řadu občanů atraktivní zdroj příjmů. Zdanění příjmu z pronájmu je nižší než z práce nebo podnikání. Při dobrém naplánování a organizaci může být pronájem zdrojem zajímavého finančního příjmu. Nemusí tomu tak však být vždy.
Hypotéční úvěr je dlouhodobý závazek. Investice do vlastního bydlení však za to jistě stojí. Jednou z výhod úvěru na bydlení je skutečnost, že zaplacené úroky snižují daňovou povinnost. S daňovým odpočtem úroků počítá i daňová reforma, i když se sníženou hranicí.
Daňová přiznání za rok 2012 jsou již podána. Nicméně rok 2013 je rokem plným změn. Ty se projeví na daňových přiznáních živnostníků až v roce 2014. Co na podnikatele čeká a co je nemine? Do jaké míry jsou tyto změny zásadní?
Nedílnou součástí „zdanění“ ze strany státu jsou mimo příjmových daní také platby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Těmto platbám se nevyhne nikdo. Existují zde však drobné rozdíly v tom, v jaké výši a jakým způsobem je pojistné hrazeno. O jaká specifika se jedná?
Jedním z hlavních příjmů státního rozpočtu jsou daně. Ty musí platit každý bez ohledu na to, zda je v postavení zaměstnance, nebo drobného živnostníka. Zatímco zaměstnanci mohou starosti s podáním daňového přiznání přenechat zaměstnavateli, živnostníci se s těmito starostmi musí popasovat sami. Co je dobré vědět o...
Před zahájením vlastního podnikání je potřeba učinit zásadní rozhodnutí, ke kterému bychom měli dospět díky zvážení všech pro a proti. Ve chvíli, kdy se rozhodnete pro zahájení živnosti, je potřeba vyřídit náležitosti s tím související. Co vše je potřeba udělat pro to, abychom se oficiálně stali živnostníky?
V polovině letošního března se konal sjezd nejsilnější vládní opoziční strany. Kromě volby vedení ČSSD byly projednávány také daňové plány, které představil současný stínový ministr financí Jan Mládek. Bohužel pro něj v jeho projevu zaznělo nešťastné slovní spojení „paraziti“ a „OSVČ“, po čemž následovala jak ostrá...
Během rodičovské dovolené, kterou čerpají u svého zaměstnavatele, si chtějí některé maminky přivydělat. Zpravidla nejpřijatelnější možností je dohoda o provedení práce nebo samostatná výdělečná činnost. Jaké jsou podmínky?
Staneme-li si vlastníkem nemovitosti, pak nesmíme zapomenout, že jako vlastníkovi nám vzniká daňová povinnost. Daňová povinnost v překladu znamená zaplatit daň z našeho majetku a tedy vytáhnout ze své peněženky další peníze navíc. Pokud jste ale nákup nemovitosti financovali prostřednictvím hypotečního úvěru, nebo...
Všechny členské země EU podporují rodiny s dětmi, ať už formou přídavků na děti, porodného nebo slev na dani. V Česku je díky poměrně vysokému daňovému zvýhodnění podpora rodin velmi dobrá. Jak je to však s daňovým zvýhodněním v případě rozvodu?
Každý zaměstnanec chce vyšší mzdu. Pro zaměstnance i zaměstnavatele se však při zvýšení hrubé mzdy jedná o rozdílné částky. Když hrubá mzda stoupne o 1 000 Kč, tak mzdové náklady zaměstnavatele o 1 340 Kč. Důvodem je vysoké povinné pojistné placené zaměstnavatelem.
Jak vysokou částku za svoji vykonanou práci dostaneme na bankovní účet, závisí nejenom na výši měsíční odměny, ale rovněž na tom, jak vysoké daně ze svého příjmu zaplatíme. Při využití daňových slev a nezdanitelných položek je čistý příjem při stejné mzdě podstatně vyšší.
Zpravidla v pracovní smlouvě bývá uvedena hrubá mzda zaměstnance. Z hrubé mzdy je však zaměstnanci zaměstnavatelem sražena záloha na daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění. Čistá mzda se tak od hrubé mzdy liší o čtvrtinu. Jak vysoké jsou povinné odvody?
Sazba daně z příjmu právnických osob je shodná na Slovensku i v Česku a činí 19 %. Nižší sazba daně z příjmu právnických z členských zemí OECD je pouze v Irsku a Chile.
Výnos z daně z přidané hodnoty je velmi důležitý pro státní pokladnu v Česku i na Slovensku. Obě země v posledních letech zvýšily sazby DPH. Výhodou zvýšení sazby DPH je, že státní pokladna pocítí vyšší daňový výnos okamžitě (na rozdíl od přímých daní).
V Česku i Slovensku jsou zdravotně pojištěni téměř všichni občané. Ze zákona je zdravotně pojištěn každý občan s trvalým pobytem na území Česka nebo Slovenska. Rovněž zdravotní pojištění je téměř shodné.
Evropská komise 14. 2. 2013 oznámila, že by měla od začátku roku 2014 v 11 zemích eurozóny platit daň z finančních transakcí (variace Tobinovy daně).
Česko i Slovensko mají společné, že sociální pojištění placené zaměstnanci i zaměstnavateli je jedno z nejvyšších z členských zemí EU. Zatímco odvody na dani z příjmu fyzických osob jsou z důvodu rovné sazby daně z příjmu v rámci zemí EU podprůměrné, tak odvody na sociálním pojištění jsou jedny z nejvyšších.
Česko i Slovensko mají společné, že mají zavedenu rovnou sazbu daně z příjmu fyzických osob. Z členských zemí OECD je rovná sazba daně z příjmu fyzických osob zavedena ještě v Maďarsku, Estonsku. V Česku je zavedena 15% rovná sazba daně z příjmu fyzických osob, na Slovensku 19% rovná sazba daně z příjmu fyzických osob.
V praxi dochází k situaci, že zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem nízkou mzdu a zbytek doplácí zaměstnanci z ruky. V tomto případě se jedná o „černou mzdu“, ze které se neplatí žádné povinné odvody. Tento postup však není pro zaměstnance výhodný.
Mám průměrnou mzdu, kolik platím na daních? Každý zaměstnanec jinak. Záleží na spotřebě a čerpání daňových slev. Náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance se liší u průměrné mzdy o 42 %. Z čisté mzdy při každém nákupu zaplatíme DPH. Dále je nutné počítat se spotřební daní či různými poplatky.
Vždy je dobré znát hodnotu průměrné mzdy. Každý zaměstnanec by měl znát cenu svoji práce. U pracovního pohovoru nebo konkurzu přichází zpravidla vždy řeč na výši hrubé mzdy. Obě strany, zaměstnavatel i zaměstnanec, by měly znát mzdové požadavky a nároky druhé strany. Podívejme se, jak se měnila v Česku hrubá mzda v čase.
Promlčecích lhůt je v české legislativě celá řada. Alespoň ty základní se rozhodně vyplatí znát, abychom neplatili promlčené dluhy nebo si jako věřitelé dlužné pohledávky včas pohlídali.
Firmy při nakládání s elektroodpadem porušují zákon, hrozí jim sankce až 50 milionů
Prezident HK ČR: Směrnice o opožděných platbách má pomoci nikoliv šikanovat
Umíte si poradit s defektem pneumatiky?
Zlínským školákům pomáhá k finanční gramotnosti Zážitková škola
Soutěž Era Starosta roku už popáté nabízí čtvrt milionu malým obcím
