Konec 100% hypoték v Anglii
Obrázek: České bankovnky
Minulý týden britský bankovní dům Abbey, který jako poslední nabízel 100% hypotéky, se rozhodl napodobit konkurenci a snížit maximální výši půjčky na 95% ceny nemovitosti. To znamená, že žadatelé o hypotéku musí nejprve vložit vklad ve výši 5% nemovitosti, což průměrně na Britských ostrovech představuje 9 300 liber (průměrná cena nemovitosti je tedy 186 000 liber).
Ovšem ani tady obavy ostrovanů nekončí. Podle zpráv britského Guardianu se dá očekávat, že maximální výše hypotéky může klesnout dokonce na 90% ceny nemovitosti. Již několik bank tento strop zavedlo (konkrétně Cheltenham & Gloucester, Alliance & Leicester a Britannia) a je možné, že časem je budou následovat další. To vše je důsledkem oslabování světové ekonomiky a snížení důvěry v globální trhy. Americká hypoteční krize vzbudila opatrnost i u ostatních zemí. Můžeme se jen ptát, jak a zda vůbec by podobné chování bank poskytující hypoteční úvěry ovlivnilo nás. Díky hypotékám si v poslední době mohl dovolit vlastní bydlení kdekdo a je třeba zdůraznit, že tomu bylo především díky 100% hypotékám, kdy nebylo třeba mít nic moc našetřeno, stačilo mít stabilní příjem a člověk bydlel ve vlastním. Ale při zavedení 95% nebo rovnou i 90% hypoték by se lehce mohlo stát, že cesta k vlastnímu bydlení by byla pro mnohé obtížnější. Vezměme si modelový příklad z našich luhů a hájů – při koupi nemovitosti za 2 miliony korun, by tedy zájemce musel mít již našetřeno 100 000 Kč případně rovnou 200 000 Kč, samozřejmě ne všichni by takový obnos mohli složit ihned. Tady by se nabízely dvě varianty – buď si půjčit ještě někde jinde anebo si prostě našetřit. Tady je ale třeba podotknout, že každá z těchto variant má své úskalí – pokud se člověk rozhodne šetřit a již se dále nezadlužovat, je třeba si uvědomit, že do té doby, než shromáždí daný obnos, je také třeba někde bydlet a tedy v obvyklých případech i platit nájem, což každopádně není zanedbatelná položka, tím by se doba nutná pro nastřádání kýženého obnosu mohla i zdvojnásobit. Ale také další půjčka v sobě skrývá nebezpečí – největší, kterému podléhá tolik Čechů, je zapředení se do pavučiny dluhů tak, že již z ní nepůjde vybřednout. Snížení maximální půjčky u hypoték by tedy lehce mohlo znamenat zhoršení dostupnosti vlastního bydlení pro ty méně majetné. Nelze ale také odmítnout shora uvedené pouhým mávnutím ruky a konstatováním, že to se přece nás netýká. Světový trh je natolik propletený, že jen s obtížemi lze rozhodnout, co má všeobecnou a co lokální platnost. Ovšem pokud bude regrese světové ekonomiky pokračovat i nadále je docela možné, že podobná opatření se zavedou po celém světě. Proto by bylo namístě oprášit stará moudra našich dědů a babiček, která zní: Kdo šetří má za tři a raději se připravit zavčasu, abychom pak pozdě bycha nehonili.
