EU – nejvyšší daňové zatížení v Dánsku, nejnižší na Slovensku

28. dubna 2010 štítek Daně čtení na 7 minut

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Daně ovlivňuje nejenom obsah našich peněženek či naše úspory, ale i podnikatelský duch a úloha státu v ekonomice. Protože daňová politika státu přímo doléhá na všechny občany, tak patří mezi nejvíce sledované. V posledních letech daňové zatížení v EU mírně klesalo, další pokles však pravděpodobně zastavila krize. Jak vysoké je v evropském srovnání daňové zatížení v Česku?

Celková daňová povinnost v jednotlivých zemích záleží nejenom na samotných daňových sazbách nejdůležitějších daní, ale i na dalších daňových parametrech. Nastavení těchto parametrů je v rukou domácích vlád. Evropská legislativa upravuje např. minimální sazby DPH či spotřebních daní. Rozdíly v daňovém zatížení jsou tak v rámci zemí EU značné. Nejvyšší zdanění je v Dánsku, kde dosahuje 49,5 % k DPH. Nejnižší je na Slovensku, kde dosahuje 29,7 % k DHP. Dle poslední statistiky Eurostatu zveřejněné v roce 2009 kleslo daňové zatížení během let 1999 do roku 2007 ve více než polovině členských zemí EU.

Jak se měří míra daňového zatížení?

Dle metodiky Eurostatu se celkové daňové zatížení v jednotlivých zemích EU počítá jako poměr všech daňových příjmů na hrubém domácím produktu daného státu.

Evropa versus svět

Míra zdanění v členských zemích EU je vyšší než v ostatních vyspělých mimoevropských zemích světa. Hlavním důvodem je vyšší úloha státu v ekonomice a náročná sociální politika. Státní penze, podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, nemocenská… je v evropských zemích podstatně vyšší než v mimoevropských zemích. Sociální politika je zde nejpropracovanější na světě, z tohoto důvodu zde nemohou být daně nikdy na tak nízké úrovni jako v USA, Kanadě či Austrálii.

Nejvýnosnější daní je DPH

Pro státní pokladny všech zemí EU je nejdůležitější DPH. Příjem z této daně převyšuje ostatní státní příjmy. Příjem z DPH dokonce často tvoří třetinu všech daňových příjmů státu. Druhým nejdůležitějším státním zdrojem je příjem ze sociálního pojištění. V době současné krize je zvýšení DPH jednou z rychlých cest, jak stát může zvýšit daňový výnos. Touto cestu se vydalo i Česko, které zvýšilo od ledna letošního roku základní sazbu DPH z 19 % na 20 % a sníženou sazbu DPH z 9 % na 10 %. Dalšími zeměmi, které zvýšily v období krize sazbu DPH, jsou Litva (z 18 % na 21 %), Lotyšsko (z 18 % na 21 %), Estonsko (18 % na 20 %), Velká Británie (z 15 % na 17,5 %), Španělsko (z 16 % na 18 %). Nejvíce DPH zvýšilo Maďarsko (z 20 % na 25 %). V posledních letech nejvyspělejší země světa přesouvají zdanění z přímých daní na nepřímé daně. Zatímco tedy sazby daně z příjmu fyzických osob a právnických osob klesají, tak sazby daní nepřímých daní (nejenom DPH, ale i spotřební daně) stoupají.

Slovensko – výrazné snížení daní

Ještě v roce 1999 bylo celkové daňové zatížení na Slovensku mírně vyšší než v Česku. Následně však daňové zatížení klesalo, nejvíce potom po provedení daňové reformy v roce 2004. V roce 2007 bylo celkové zdanění na Slovensku v EU dokonce nejnižší. Reformou v roce 2004 byla zavedena rovná 19% sazba daně pro daň z příjmu fyzických osob, právnických osob i pro DPH. Reformou byla dále zrušena darovací daň, dědická daň i z převodu nemovitostí. Nízké jsou i daně z nemovitosti. A jak si stojí Česko? Míra zdanění byla v Česku za rok 2007 jedenáctá nejnižší z členských zemí EU. Nízké jsou především nízké daně. Problémem však zůstává vysoké sociální pojištění. Největším problémem Česka tak není výše celkových daňových odvodů, ale složitost daňové soustavy. Dle hodnocení Světové banky patří český daňový systém mezi nejsložitější na světě.

Zvýší krize daňové sazby?

Již během roku 2009 zvýšily mnohé země DPH či daně z nemovitostí. Můžeme říci, že vzhledem ke krizi se v nejbližších letech očekává spíše zvyšování daňových sazeb, než jejich další snižování. Mnohé země mají totiž problémy s veřejnými financemi – např. Řecko či Španělsko. Značné ekonomické problémy mají Pobaltské země, jejichž ekonomiky patřily před krizí mezi nejrychleji rostoucí. Při ekonomickém růstu byl daňový výnos evropských zemí dostatečný i při nižších sazbách jednotlivých daní. Mzdy a platy občanů, zisky firem a výnos z DPH byly dostatečně vysoké a do státní pokladny proudil dostatek finančních zdrojů. Současně měly státy nižší výdaje (např. na podpory v nezaměstnanosti). Nynější situace je však jiná a zvýšením daní chtějí mnohé země zlepšit stav veřejných financí. Daňové sazby se však zvyšují nepatrně, protože vysoké daňové sazby odrazují zahraniční investory a domácí výrobci mají problémy uspět na mezinárodních trzích.

Výše zdanění v zemích EU (v % k HDP)

Země	Rok
	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007
---	---	---	---	---	---	---	---	---	---
Dánsko	50,9	50,2	49,3	48,7	48,9	49,9	51,7	50,5	49,5
Švédsko	52,4	52,4	50,5	48,6	49	49,4	50,3	49,7	48,9
Belgie	47,6	47,3	47,4	47,5	47,1	47,2	47,1	46,6	46,1
Francie	46,7	45,9	45,6	44,9	44,7	45	45,4	45,6	45
Norsko	42,3	42,7	42,9	43,1	42,3	43,3	43,6	44	43,7
Rakousko	46,2	45,3	47,1	45,7	45,5	44,9	43,8	43,3	43,6
Itálie	42,9	42,1	41,8	41,2	41,7	40,9	40,7	42,2	43,3
Finsko	46,1	47,4	44,8	44,8	44,2	43,7	44,2	43,6	43,1
Kypr	28	30	30,9	31,2	33	33,4	35,5	36,5	41,6
Německo	43,2	43,3	41,4	41	41,1	40,2	40,1	40,6	40,8
Maďarsko	39,2	38,6	38,3	38	37,8	37,7	37,6	37,3	39,9
Nizozemí	41,5	40,9	39,4	38,7	38,4	38,5	38,6	39,9	39,7
Slovinsko	38,4	37,7	37,9	38,2	38,4	38,6	39	38,6	38,4
Španělsko	34,4	34,8	34,3	34,7	34,7	35,3	36,4	37,3	37,9
Velká Británie	37,5	38,1	37,9	36,5	36,2	36,8	37,7	38,5	37,9
Portugalsko	34,8	35,2	34,8	35,6	36	35,2	36,3	37	37,8
Lucembursko	39,2	40	40,6	40,2	39	38,1	38,4	36,7	37,6
Česko	34,1	33,9	34	34,8	35,8	37,5	37,2	36,8	36,9
Malta	28,7	29,3	31,9	33	32,8	34,3	35,3	35,1	36,1
Polsko	34,9	32,6	32,2	32,7	32,2	31,5	32,8	33,8	34,6
Řecko	35,4	36,6	35,2	35,7	34,3	33,3	33,6	33,4	34,4
Bulharsko	30,6	32,5	30,9	29,6	32,2	33,1	34	33,2	34,2
Estonsko	32,7	31,3	30,5	31,2	30,9	30,8	31	31,4	33,2
Irsko	33,1	32,8	31	29,8	30,4	31,6	32,1	33,5	32,5
Lotyšsko	32,3	29,7	28,7	28,5	28,7	28,7	29,2	30,7	30,7
Litva	31,9	30,1	28,7	28,4	28,1	28,6	28,8	29,7	30,2
Rumunsko	31,7	30,6	28,9	28,5	28,1	27,7	28,5	29,2	30,1
Slovensko	35,5	34,2	33,2	33,3	33,2	31,8	31,6	29,6	29,7

Pramen: Eurostat, Statistics in Focus 43/2009, Tax revenue in the European Union

Petr Gola

Jak se měří míra daňového zatížení?

Evropa versus svět

Nejvýnosnější daní je DPH

Slovensko – výrazné snížení daní

Zvýší krize daňové sazby?

Populární na Dům financí