Předání cen talentovaným uchazečům o studium na VŠ.
štítek Investice čtení na 2 minuty
Třetí ročník soutěže, která probíhá v rámci Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), zná své vítěze. První cenu v podobě šeku na částku 65 tisíc korun převzali dva absolutní vítězové David Lukeš a Sirui Cheng. Za svůj excelentní výkon bylo odměněno finančním obnosem celkem dvacet účastníků přijímacích zkoušek, na základě jejichž výsledku vybíralo své budoucí studenty 42 vysokoškolských fakult. Smyslem soutěže je podpora nadějných vysokoškolských uchazečů v začátcích jejich studia.
Vítězům soutěže pogratulovali na slavnostním předávání cen v pražské Měšťanské besedě rektor Západočeské univerzity Josef Průša, ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl a zástupkyně Komerční banky a. s., generálního sponzora soutěže, Jana Fučíková a Dana Holecová.
Co se týká studijní budoucnosti vyznamenaných účastníků NSZ, jejich zájem pokrývá řadu oblastí od matematiky přes architekturu až po jazyky. Někteří ještě nemají jasno v tom, na kterou z fakult se nakonec zapíší. Díky svému výsledku v přijímačkách mají dveře otevřeny všude, kam se hlásili. „Ještě nevím, rozhodnu se časem, až bude potřeba,“ odpověděl oceněný Matyáš Hromádka na otázku, zda si nakonec vybere mezi studiem matematiky či ekonomie.
Ocenění chtějí nejčastěji získané odměny vynaložit na cestování nebo na pořízení počítačové techniky, která je nezbytným pomocníkem každého vysokoškolského studenta.
Právě podpora nadaných studentů v jejich studijní dráze je hlavním posláním soutěže probíhající v rámci NSZ. Jejich realizátor společnost Scio i generální sponzor soutěže Komerční banka a.s. volí ocenění v podobě finanční prémie v celkové hodnotě 300 tisíc korun. Využití získané částky, která se pohybuje od 7 do 65 tisíc korun, je zcela na rozhodnutí výherce.
Budoucnost přijímacího řízení na VŠ a NSZ
Na předávání cen nejúspěšnějším uchazečům Národních srovnávacích zkoušek zmínili gratulanti i téma budoucnosti přijímacích zkoušek.
„Donedávna se využívaly přijímací zkoušky, které nezjišťovaly nějaké obecné předpoklady ke studiu, ale zjišťovaly, dalo by se říci, znalosti studenta. To se ne vždy ukázalo jako směrodatné, a proto také tzv. úmrtnost studentů byla veliká, zejména na přírodovědných nebo inženýrských fakultách“, uvedl rektor Západočeské univerzity docent Josef Průša.
Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl je přesvědčen o tom, že počet uchazečů o vysokoškolské studium, kteří budou prověřeni testem obecných studijních předpokladů, bude i nadále narůstat. Podle Šteffla tomu nasvědčuje nedávno zveřejněný volební program nejsilnější opoziční politické strany ČSSD i vládní dokument Bílá kniha terciárního vzdělávání. „V obou těchto dokumentech je uvedeno, že přechod od přijímacích zkoušek založených na znalostech k přijímacím zkouškám založených na studijních předpokladech je správná a dobrá cesta,“ poznamenal původce myšlenky Národních srovnávacích zkoušek.
Rozvoj těchto zkoušek by podle něj měla podpořit i chystaná státní maturita. „Jestliže stát zajistí celostátní testování například z cizích jazyků, tak si myslím, že pro řadu fakult už pak bude nejjednodušší doplnit toto testování cizích jazyků například testem z obecných studijních předpokladů,“ dodal Šteffl. Nepřímo tak narazil na fakt, že státní maturita nezajistí vysokým školám dostatečné informace o studijním potenciálu uchazečů.
