Armáda ČR a podnikatelské příležitosti

Nejprve se avšak podívejme na tzv. outsourcing, tedy nakupování služeb v civilním sektoru. V této oblasti armáda nejvíce využívá služeb společností, které jí zajišťují např. správu a zabezpečení budov, stravování či úklid. Je vidět, že nejde o příliš populární práce a armáda, jakmile se stala profesionální, na zajištění těchto služeb prostě neměla dostatek lidí. Proto je pro ni nutné najímat lidi z vnějšku armády.

Zajímavou obchodní aktivitou AČR je prodej nepotřebného majetku, a to nemovitého i movitého. V nabídce jsou pozemky, bývalá kasárna i cvičiště. Mnohem zajímavější je movitý majetek – kupříkladu zbraně a zbraňové systémy, munice, automobilová či letecká technika, ošacení apod. Tyto věci nemusí skončit jen v muzeích nebo sbírkách sběratelů. Před nějakým časem proběhla tiskem zpráva o velmi podnikavém člověku, který si pořídil vyřazený armádní transportér a vozil v něm turisty po okolních kopcích. Takže lze pozorovat, že nápaditosti se meze nekladou.

V dokumentu nazvaném Doktrína Armády České republiky se výslovně říká o mírových operacích Armády (v hlavě o nebojových operacích):„Pos­láním mírových operací je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém civilní organizace budou moci obnovit infrastrukturu potřebnou pro trvalý mír.“ Tedy jedním z úkolů naší armády na zahraničních misích (i když samozřejmě ne hlavním) je příprava půdy pro naše firmy. Velmi důležitou roli v tomto procesu hraje také Ministerstvo zahraničních věcí. AČR nyní působí ve čtyřech zahraničních misích (Kosovo, Irák, Bosna a Hercegovina a Afghánistán), nejvíce je ale podpora našeho podnikání vidět v Iráku. Naše vláda vyčlenila na obnovu Iráku v minulých dvou letech téměř 26 milionů korun. Tyto peníze putují především na odborné stáže, výměnné pobyty a oborová školení pro irácké studenty, pracovníky veřejné správy, odborníky a experty. Český vývoz do této oblasti činil v roce 2006 20,9 milionu dolarů (445 milionů korun). Například jen společnost Prokop Engineering Brno nedávno získala zakázku na dodávku technologie za 40 milionů dolarů (zhruba 854 milionů korun) pro rafinerii irácké společnosti Midland Refineries Company. Dále se české firmy podílely na obnově dodávek elektřiny na jihu země či stavbě cementárny na severu. Velkou komplikaci, ať pro udržení či průnik na irácký trh, je zde bezpečnost. Ozbrojené útoky představují velké nebezpečí, a to znamená zvýšené náklady na bezpečnost infrastruktury a pracovníků. Avšak ani toto naše společnosti od obnovy Iráku neodrazuje.

AČR, stejně jako ostatní vládní sektory, představuje velmi zajímavou oblast podnikatelského zájmu. Není sice snadné zakázku dostat, ale ten, komu se to podaří, si může přijít na slušné peníze.

Jakub Šenovský