Životní a existenční minimum
čtení na 3 minuty
Životní minimum je považováno minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů nutnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Vymezuje tak výši finančních prostředků, které jsou nezbytné pro zajištění základních potřeb na velmi skromné úrovni.
Existenční minimum je pak chápáno jako minimální hranice peněžních příjmů, která je nezbytná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u osob pobírajících starobní důchody, u osob plně invalidních a u osob, které jsou starší 65 let. Životní minimum ani existenční minimum ale nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení bývá řešena v rámci systému státní sociální podpory, a to poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Jak životní, tak existenční minimum bývají zvyšovány nařízením vlády a to vždy od 1.ledna. Zvyšování se uskutečňuje podle vývoje spotřebitelských cen. Jestliže právě nárůst nákladů na zajištění výživy a jiných osobních potřeb přesáhne v daném období 5%, dojde k navýšení životního i existenčního minima a to tak, aby zůstala zachována jejich reálná úroveň. Jelikož ale ohlášená inflace dosahuje jen 4%, zůstávají částky životního a existenčního minima stanovené od 1.1.2007 v platnosti i od 1.1.2008. Dosahují tak částek 3126 Kč pro jednotlivce, 2880 Kč pro první osobu v domácnosti, 2600 Kč pro druhou a další osobu v domácnosti, která ale není nezaopatřeným dítětem a 1600 Kč pro nezaopatřené dítě do věku 6 let, 1960 Kč pro dítě od 6 do 15 let a 2250 Kč pro dítě od 15 do 26 let. Částka existenčního minima je stanovena na výši 2020 Kč. Všechny částky jsou uváděny za měsíc. Pokud existují mimořádné okolnosti, může vláda zvyšovat částky životního a existenčního minima i mimo termín pravidelného navyšování.
Částky životního minima jsou ovšem důležité i pro získání jiných dávek. Životní minimum má tak velký význam hlavně v systému dávek státní sociální podpory, zejména pak u příplatku na dítě a sociálního příplatku, jejichž výše se od životního minima odvíjí. Na přídavek na dítě vzniká nárok tehdy, jestliže nezaopatřené Ditě do věku 26 let žije v rodině, jejíž příjmy nepřesahují 2,4 násobek životního minima. Na tyto přídavky tak letos dosáhne méně rodin, jelikož dříve vznikal nárok v situaci, kdy příjmy rodiny nepřesahovaly 4násobek životního minima. Měsíční částky příplatků na dítě pro rok 2008 jsou stanoveny v pevné výši na 500 Kč pro dítě do 6 let, 610 Kč pro dítě od 6 do 15 let a 700 Kč pro dítě od 15 do 26 let. Další dávkou sociální podpory je sociální příplatek. Na ten mají nárok ti, kteří se starají alespoň o jedno dítě a jejichž plat nepřesahuje měsíčně 2násobek životního minima. Doposud to byla hranice 2,2násobku životního minima.
Právně je životní a existenční minimum upraveno v zákoně č. 111/2006 Sb., a v soudní praxi ho bývá využíváno například při stanovení vyživovacích povinností. Pokud byste si chtěli o dávky životního a existenčního minima zažádat, poslouží vám k tomu sociální odbory obecních či městských úřadů podle místa vašeho bydliště, kde by vám měli poskytnout všechny potřebné informace.
