Obcím na jižní Moravě se vládní škrty u dotací nelíbí
ROP Jihovýchod dotace z evropských fondů samosprávě na jižní Moravě rozděluje. Pětaosmdesát procent financí přichází rovnou z Bruselu, 7,5 procenta dosud na jednotlivé investice dávala vláda a zbývající podíl si obce hradily samy. „Zatím nevíme, jak se celá situace bude řešit, nicméně rozhodnutí vlády zřejmě znamená, že obce budou muset hradit více peněz než nyní,“ uvedla Kurková. Změna ve financování projektů podle ní začne platit až od příštího roku, financování letošních projektů se změny nedotknou.
Mezi největší investice, které jsou velkou měrou hrazeny z regionálních operačních programů, patří stavby silnic druhé a třetí třídy. „U těchto investic přispíváme částkami v desítkách milionů korun,“ dodala Kurková. Problém podle ní ale budou mít zejména malé obce, pro které může být uhrazení dvojnásobného příspěvku oproti minulosti významným omezením. To potvrzuje i Jan Krček, místostarosta obce Habrovany na Vyškovsku, kde byla nedávno z dotací zrenovována zámecká zahrada. „Problémy by nám změna přinesla. Asi bychom museli omezit jiné investiční aktivity,“ uvedl Krček.
S rozhodnutím vlády nesouhlasí ani hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD), který škrty v kofinancování projektů, které mají v následujícím roce uspořit zhruba dvě miliardy korun v celé ČR, označil za brutální.
Starosta Kyjova František Lukl, který je členem předsednictva Svazu města a obcí, pro ČTK uvedl, že rozhodnutí vlády považuje za exces a věří, že se nejedná o konečné řešení. Vadí mu především, že o změnách se samosprávou nikdo z vlády nediskutoval. „Nemůžeme si to nechat líbit. Je to jednání z pozice subordinace, nikoliv partnerství. Vláda nás žene do kouta. Navíc do budoucna se podobná možnost čerpání evropských dotací neobjeví,“ uvedl Lukl. V Kyjově samotném podle něj právě probíhají čtyři investice financované z fondů EU. „Pokud by již platil nový systém kofinancování, museli bychom hledat dalších 15 až 20 milionů, což je polovina našich ročních investičních možností,“ dodal Lukl.
Vládní škrty se dotknou i větších měst. V Blansku nyní staví kompostárnu v ceně zhruba 45 milionů korun. „Chápu, že chce vláda šetřit, ale je to změna uprostřed jízdy,“ uvedla pro ČTK starostka Blanska Jaroslava Králová. Město podle ní bude muset v rozpočtu na příští rok hledat další rezervy.
