Signály šířené aktuálním vývojem obchodní bilance jsou varovné. Průmysl ale nabral obrátky

18. srpna 2021 Komerční sdělení

Ekonom a poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky Petr Zahradník komentuje aktuální čísla vydaná Českým statistickým úřadem k obchodní bilanci, ale i k maloobchodu, stavebnictví a průmyslové výrobě.

Za varovné je možné označit signály šířené aktuálním vývojem obchodní bilance, tradičního tahouna české ekonomiky. S výjimkou tradičních měsíčních deficitů, zaznamenávaných v prosinci, jsme si již za čtyři roky odvykli registrovat obdobný vývoj, který – ukáže-li se být izolovaným, ojedinělým jevem – může být jen skvrnou na blankytně modré obloze české ekonomiky, avšak za předpokladu recidivy v měsících dalších může jít i o nepříjemnou strukturální poruchu v českém ekonomickém soukolí, které nabírá obrátky. Oživení u nás vyvolává silnější poptávku po dovozech, jež patrně nedokáže být saturována či alespoň částečně významněji kompenzována domácí nabídkou. Každopádně, i přes relativně slabší kurs koruny je tempo růstu dovozu vyšší než dynamika exportu. Přes srpnové zaváhání v podobě schodku 0,1 mld. Kč (tedy s ohledem na objem zahraničního obchodu faktického vyrovnání bilance) se stále obchodní bilance těší významnému přebytku, jenž však – na rozdíl od loňského roku – není rekordní.

Maloobchodní tržby doznaly v srpnu solidního nárůstu o 3,3 % meziročně, který však byl viditelně pomalejší než v předcházejícím období; tehdy jsme tento vývoj označili jako hodný přehřátí se a předvídali určitou korekci, která tímto nastala. Český maloobchodní trh zůstává stále rájem automobilistů, když prodeje v tomto segmentu dále rostly (meziročně až o 7,3 %). Redukce se projevila v případě tržeb dosažených prodejem oděvů a obuvi; ostatní složky rostly víceméně rozumným tempem, což platí též pro nevýznamnější segment maloobchodního trhu – prodej potravin (+4,3 %).

Zpomalení tempa dostihlo i stavební výrobu – bezesporu nejdynamičtější odvětvový segment současné české ekonomiky. Stavební výroba vzrostla v srpnu meziročně o 4,7 %, když viditelně dynamičtější bylo inženýrské stavitelství (+18,3 %), poháněné stále úsilím o dočerpání fondů EU za období 2007–2013, když stavitelství pozemní naopak vykázalo pokles ve výši 2 % meziročně. Taktéž nově zahajované aktivity procházejí letos jistou korekcí, která by však neměla nijak negativně poznamenat celkový výsledek letošního roku, leč by se mohla projevit na skromnějším průběhu růstu v období následujícím.

Vítězem této mozaiky na počátku října zveřejněných makrodat je nesporně průmyslová výroba, rostoucí v srpnu o výborných 6,3 % meziročně a mající perspektivu dalšího vzepjetí, plynoucího z ještě utěšenějšího přírůstku nových zakázek. Po jistém červencovém oddychovém čase nabral v srpnu průmysl plných obrátek, což se zvláště projevilo v případě výkladní skříně tuzemského průmyslu – výroby motorových vozidel (+10,2 %) a dalšího významného průmyslového odvětví, koneckonců i souvisejícího s automobilovým – plastikářským a gumárenským průmyslem (+11,1 %). Mezi srpnové hvězdy patří i kovozpracující průmysl. Nevyrovnaná výkonnost, provázená řadou poklesů zaznamenaných v jednotlivých měsících, neopustila ani v srpnu chemický a elektrotechnický průmysl – donedávna též pilíře průmyslové výroby. V podobném rozložení lze předvídat i krátkodobou budoucnost, soudě podle struktury nově uzavřených zakázek.

Srpen přinesl jistou korekci, kterou hodnotit izolovaně jako negativní signál by bylo předčasné a snad i pošetilé s ohledem na stav, v němž se česká ekonomika momentálně nachází. Kdyby se však z tohoto signálu stal dlouhodobě potvrzený trend, mohlo by to ohrozit dominantní postavení české ekonomické dynamiky v současném celoevropském srovnání.