Benjamin Franklin ( 17.1. 1706- 17. 4. 1790 )
Obrázek: franklin
Benjamin Franklin je osobnost, která se jen těžko dá zařadit do jedné určité kategorie. Franklin se angažoval v mnoha různých oborech a směrech. Franklin tedy byl: myslitelem, tiskařem, publicistou, přírodovědcem, spisovatelem, státníkem, diplomatem… Dále byl Američanem, který se narodil v Bostonu, synem výrobce mýdla a svíček a jedním ze sedmnácti sourozenců. Ačkoliv Franklin ukončil školní docházku velmi brzy, nepřestal se vzdělávat a mimo angličtiny ovládal ještě pět světových jazyků.
Benjamin Franklin se vypracoval jako knihtiskař ve Philadelphii a konexe navázal dokonce až v Londýně, kde se také dokázal prosadit. V roce 1729 začal Franklin vydávat noviny Pennsylvanian Gazette, které byly uznávány za nejlepší koloniální noviny vůbec. Dokonce byl za Pensylvánii, v roce 1754 vyslán do kongresu osad, kde předložil verzi první americké ústavy. Byl tedy jedním ze zakladatelů USA, americké demokratické kultury, signatářem Deklarace nezávislosti a podílel se i na konečné verzi Ústavy Spojených států.
Teď se ohlédněme za neméně zajímavou a významnou cestou Benjamina Franklina v oblasti vědy. Franklin prováděl vědecké výzkumy v oblasti elektřiny a jeho snažení neslo plody- stal se vynálezcem prvního bleskosvodu ( 1753 ). Tomuto objevu předcházel nebezpečný pokus s papírovým drakem, kovovou tyčí, klíčem a bouřkovým mrakem, který potvrdil Franklinovu domněnku, že existuje souvislost mezi bleskem a elektrickým proudem. Dnes jsou bleskosvody umístěny na většině budov a brání tak jejich poničení tím, že přitahují proud lépe než stavení a odvádějí ho rovnou do země.
Mimo jiné zavedl několik nových fyzikálních termínů jako například: vodič, baterie, kladný a záporný náboj… Jeho dalším významným vynálezem se staly bifokální brýle. To jsou takové brýle, kterými člověk vidí jak na dálku, tak na blízko. Jsou to univerzální brýle, které mají skla v jedné části na „čtení“ a ve druhé na „dálku. Člověk, který je nosí přechází mezi jejich funkcemi pouze pohybem očí.
Dále se Franklin podílel na založení první univerzity v Pensylvánii( 1742 ) a první městské nemocnice na území USA. A aby toho nebylo, jak se říká „málo“ byl Franklin prvním člověkem, který se pokusil o předpověď počasí. V 79 letech zemřel osvícenský myslitel v Pennsylvánii, kde se poté konal působivý pohřeb tohoto amerického velikána.
Díla: Potěšení a bolest Pátrání v přírodě Nezbytnost papírové měny (dílo, které pomohlo zabezpečit tisk pennsylvánských bankovek)
Vztah ke vzdělání v mládí (propagace vzdělán í, dopomohlo k založení univerzity) Experimenty a pozorování elektřiny (shrnutí jeho poznatků o elektřině) ** Životopis** (nedokončený)
