ČR a Polsko nebudou podle analytika usilovat o přijetí eura
Höfer připomíná, že země střední Evropy dříve usilovaly vstoupit do eurozóny, protože ji považovaly za záruku stability, růstu objemu obchodu a vidina vstupu do ní budila naděje na vyšší hospodářský růst. To se ale podle něj změnilo v době krize a současný stupeň „přiblížení“ k euru je pro Polsko i Česko výhodný. „Ekonomické motivy a politická vůle (stát se členem eurozóny) jsou nyní značně nižší než před několika lety, proto tyto země nebudou usilovat o přijetí eura,“ tvrdí Höfer.
Strany současné české vládní koalice se dohodly na tom, že termín přijetí společné evropské měny určovat nebudou. Vláda ve Varšavě jako o nejbližším možném termínu, kdy by se v Polsku mohlo začít platit eurem, mluví o roce 2015.
Polští ekonomové si ale myslí, že vláda se bude snažit o to, aby země členem eurozóny stala v době bližší spíše roku 2020 než roku 2015. Marcin Mróz, hlavní ekonom banky Fortis v Polsku, tvrdí, se tak stane nejen kvůli nedostatku politické vůle euro přijmout, ale i kvůli tomu, že Polsku bude trvat ještě dlouho, než splní maastrichtská kritéria pro přijetí jednotné evropské měny.
Analytici USB naznačují, že Polsko by se mohlo vydat švédskou cestou. Švédsko je zemí, která by sice teoreticky měla co nejrychleji euro přijmout, ale tuto povinnost nebere příliš vážně. „Švédsko v současnosti neplánuje vyměnit korunu za euro, i když přístupová smlouva přikazuje členskému státu EU, aby po splnění maastrichtských kritérií vstoupil do eurozóny,“ říká Höfer. Švédsko využívá mezery v předpisech, podle kterých sice země usilující o přijetí eura musí na dva roky zafixovat kurz své měny vůči euru, ke vstupu do tohoto systému zvaného ERM2 ji však nic nenutí. Tímto příkladem by se mohlo inspirovat i Polsko, myslí si Höfer.
