Linus Torvalds otevřel cestu k počítačovým programům zadarmo
Obrázek: Linux
Finský programátor Linus Torvalds sice není tak bohatý a vlivný jako Bill Gates, přesto ale jedno jeho dílo změnilo podobně jako produkty Microsoftu svět počítačů. Torvalds, který 28. prosince oslaví čtyřicetiny, totiž otevřel širokému publiku možnost, jak získat programové vybavení počítače zcela zdarma – a přitom legálně. Operační systém Linux, jehož jádro vytvořil začátkem 90. let, používají i internetové servery a dokonce většina superpočítačů.
Sám Linus Torvalds ale vytvořil jen malou část toho, co dnes uživatelé počítačů znají pod názvem Linux – odhaduje se, že z jeho hlavy jsou asi dvě procenta kódu. Většinu systému napsali programátoři z celého světa, už od počátku je totiž zdrojový kód Linuxu otevřený a každý, kdo je toho schopen, může operační systém vylepšit nebo opravit chybu. To je základní myšlenka open source softwaru, jehož rozvoji a propagaci se dnes Torvalds věnuje. Navíc je hlavním arbitrem sporů kolem Linuxu.
S výpočetní technikou, která jej později měla proslavit, se Linus Torvalds poprvé pořádně seznámil díky svému dědovi statistikovi, který na přelomu 70. a 80. let pořídil počítač. Později dědečkův commodore, na kterém začínal s programátorskými pokusy, zdědil. V polovině 80. let se pak Torvaldsovi dostal do rukou Sinclair QL, pro který naprogramoval textový editor nebo vlastní verzi hry Pac Man (populární figurka, která v bludišti požírá tečky tak dlouho, než ji chytí zlý duch).
K opravdovému programování, které nakonec vyústilo v Linux, se Torvalds dostal na samém konci 80. let, kdy si pořídil první PC. V té době již studoval na Helsinské univerzitě, kde dokonce už v 18 letech předával své znalosti ostatním studentům. Postupně se seznámil s operačním systémem Unix i jeho zjednodušenou verzí nazvanou Minix. Právě z ní vycházel Torvalds při programování Linuxu, jehož první verze se na internetu objevila 17. září 1991.
Za název, odvozený od autorova křestního jména, přitom operační systém nevděčí programátorově narcismu, je spíše dílem náhody. Podle původní Torvaldsovy představy se měl systém totiž jmenovat Freax (kombinace slov free – svobodný, freak – podivín a písmene X – odkaz na unix). Správce serveru Ari Lemmke ale pojmenoval složku, do které Torvaldsův produkt nahrál, Linux (jako Linusův Minix) a toto jméno už novému operačnímu systému nikdo neodpáral.
Nakonec se s tím smířil i Linus Torvalds, kterého úspěch jeho systému poněkud překvapil. „Nikdy jsem si nemyslel, že se kolem Linuxu vytvoří tak silná komunita“, řekl jednou. Právě díky ní se ale systém, původně určený pro počítače založené na PC firmy IBM, rozšířil i na další platformy, existují dokonce speciální verze Linuxu pro všelijaká elektronická zařízení včetně domácí elektroniky – tento operační systém je možné najít například v přehrávačích DVD.
Většina vývoje ale probíhala mimo přímý Torvaldsův dozor, jeho pozornost se časem zaměřila hlavně na další rozvoj open source softwaru. Od roku 1998 žije s manželkou, šestinásobnou mistryní Finska v karate, ve Spojených státech. Programátor, kterého v roce 2000 vyhlásil časopis Reader's Digest Evropanem roku a jehož časopis Time o čtyři roky zařadil mezi nejvlivnější lidi světa, tam v klidu a ústraní vychovává tři dcery.
Zdroj: Finanční noviny
