Reforma zdravotnictví
čtení na 3 minuty
V poslední době mluví naše vláda stále častěji o reformě zdravotnictví. Koncem března tohoto roku ministr zdravotnictví Tomáš Julínek představil novinářům své záměry do roku 2010. To, že reforma je nutná, je více než zřejmé. Populace v ČR stárne a v budoucnu bude tlak na veřejné zdravotní pojištění neúnosný. Aby se systém nezhroutil a aby se zachovala jeho úroveň, budeme muset sáhnout hlouběji do kapsy my, pacienti.
Jak ukazuje průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR z prosince roku 2006 spokojenost se zdravotním systémem v ČR vyjadřuje v současnosti přibližně třetina českých občanů (32%), jen o málo nižší je však podíl těch, kteří s ním spokojeni nejsou (29%). Nejvíce nespokojených je mezi lidmi staršími 60 let.
Nadpoloviční většina českých občanů (51 %) se domnívá, že kvalita zdravotní péče v České republice nedoznala v posledním roce výraznějších změn. Necelá polovina českých občanů (45 %) je v současnosti spokojena s lékařskou péčí u nás. Ani spokojena, ani nespokojena se cítí přibližně třetina obyvatel naší země (32 %). Nespokojenost s lékařskou péčí vyjádřila pětina oslovených (21 %). Velké problémy v českém zdravotnictví jsou podle českých občanů zejména s financováním veřejného zdravotnictví, s hospodařením v oblasti léků a s fungováním pojišťoven. Malé nebo vůbec žádné problémy jsou podle dotázaných naopak v oblasti kvality poskytované péče, dostupnosti lékařské péče a vztahů mezi lékaři a pacienty.
200 miliard korun, tolik ročně stojí v Česku zdravotnictví. Stát zaplatí za „své“ pojištěnce, to znamená za matky na mateřské, za důchodce, za studenty a děti, ale třeba i za vězně a nezaměstnané 48 miliard korun. Největší zdravotní pojišťovna VZP hospodaří se 140 miliardami. U VZP je pojištěno 65% občanů a její dluh činil na konci loňského roku 2 miliardy korun.
Jak tedy vypadá reforma, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví? Mezi hlavní Julínkovy záměry patří poplatky u lékaře, o nichž budou poslanci jednat v červnu, a pokud je schválí, začnou platit od ledna příštího roku. Podle slov ministra zdravotnictví, poplatky za návštěvu lékaře, recept či pobyt v nemocnici by dohromady s doplatky za léky nejspíš neměly ročně překročit 5 000 korun. V čem spočívá smysl poplatků? Podle pojišťoven poplatky omezí zbytečnou zdravotní péči a tím mohou ušetřit pojišťovnám ročně 6 až 7 miliard korun. Otázkou však je, zda budou pacienti ochotni platit za základní lékařskou péči, i když se zřejmě nebude jednat o závratné částky.
| Úkon | Poplatek |
|---|---|
| Recept od lékaře | 20–30 Kč |
| Za den v nemocnici | 20–50 Kč |
| Za návštěvu specialisty | 50 Kč |
| Za návštěvu specialisty | 50 Kč |
3000 Kč ročně za doplatky na léky
Velké diskuze se vedou o poplatek za recept. Lékárníci ho totiž nechtějí vybírat. Chtějí, aby poplatek za recept vybíral lékař, který recept předepisuje. „Jestliže mají poplatky omezit počet receptů a předepisovaných léků, vybírat peníze za recept až u lékárníka je pozdě, to už nemá efekt,“ říká prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Ministr Julínek je přesvědčen o tom, že díky poplatkům ubude zbytečných vyšetření a plýtvání. Uvedl, že lékaře navštěvují lidé v ČR průměrně třináctkrát za rok. V sousedním Německu je to sedmkrát a v Portugalsku čtyřikrát. Ministr dodal, že v roce 2005 bylo na deset miliónů obyvatel Česka vydáno 93,5 miliónu receptů na léky. Ušetřené a vybrané peníze by putovaly do nákladné léčby, dodal ministr. Věří, že poplatky také posílí roli pacienta, který za své peníze bude žádat kvalitnější péči.
