Porušení listovního tajemství může být posouzeno jako trestný čin
čtení na 2 minuty
Problematika listovního tajemství se dozajista dotýká každého z nás. Chceme mít jistotu, že při písemné komunikaci nebudou zneužity informace, které uvádíme. Jak ale takovou jistotu získáme? A jak takové listovní tajemství platí i pro stále se rozšiřující elektronickou komunikaci?
Listovní tajemství je nám zaručeno ústavními zákony. Existují sice výjimky, kdy v určitých případech zákon stanoví, že toto tajemství respektováno nebude, jedná se však pouze o specifické situace, jako jsou domovní prohlídky či zatčení, kdy je například povoleno otvírat dopisy a zásilky obviněného. Úředně zabavit nebo otevřít listiny lze dále jen z rozkazu soudce. Listovní tajemství musí zachovávat všichni občané. Pokud dojde k porušení této povinnosti, může být toto jednání posouzeno jako trestný čin porušování tajemství dopravovaných zpráv. Podle trestního zákona se pak takového činu dopustí ten, kdo úmyslně poruší tajemství uzavřeného listu. Přísněji by se pak hledělo na takového pachatele, který by se činu dopustil s úmyslem způsobit někomu jinému škodu, nebo s úmyslem opatřit si tak neoprávněný prospěch. Přísnější trest by dále hrozil pracovníkovi pošty. Ten je totiž navíc vázán i poštovním tajemstvím, které rozšiřuje jeho povinnost zachování mlčenlivosti i na údaje, ke kterým se při výkonu svého zaměstnání dostane. Jedná se především o informace o odesílateli či adresátovi.
V dnešní době moderní komunikace však používání poštovních služeb pomalu ustupuje do pozadí. Stále více lidí využívá ke komunikaci e-maily. Pro jejich používání hovoří řada výhod. Především pak rychlost, s jakou dochází k přenosu informací a dále také fakt, že je tato služba poskytována zdarma. Mnoho lidí využívá k osobní komunikaci také služební počítače či notebooky. Zvláště pro ně pak vyvstává otázka, zda má nadřízený v práci právo na kontrolu jimi odesílaných e-mailů. Zaměstnanec, který používá svůj služební počítač pro osobní účely, samozřejmě porušuje pracovní kázeň dle zákoníku práce. Na druhou stranu by ale zaměstnavatel, který by tyto osobní e-maily zaměstnance kontroloval, porušil listovní tajemství, které všem zaručuje Listina základních práv a svobod. Pokud tedy zaměstnanec používá osobní e-mailovou schránku, zaměstnavatel jeho poštu číst nemůže. To ale neznamená, že by si zaměstnanci během pracovní doby mohli vyřizovat veškerou osobní komunikaci a ušetřit si tak spoustu volného času. Jsou totiž povinni plně využívat pracovní dobu a na vyřizování svých soukromých záležitostí nemají právo. Pokud by zaměstnavatel chtěl zneužívání firemních počítačů zabránit, může učinit jistá opatření. Podle zákoníku práce nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí zaměstnance tím, že by ho podrobil otevřenému či skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Jestliže ale zaměstnavatel takový závažný důvod má, ke kontrole dojít může. Zaměstnanec však musí být informován o rozsahu a způsobu kontroly. Pokud by se podezření o nadměrném používání elektronické pošty pro osobní účely potvrdilo, může být ukončen pracovní poměr pro porušení pracovní kázně. Je tedy v zájmu obou stran, aby se předem dohodli na míře, ve které lze osobní korespondenci vyřizovat. Zaměstnanec by se pak nemusel bát, že přijde o své místo a zaměstnavatel by zbytečně neztrácel čas a prostředky k tomu, aby porušování pracovní kázně prokazoval.
